Žena v zajetí techniky

Minulost

„Buď světlo!“ pravil Bůh prvního dne po dokončení nebe a země.

Druhého dne se z nebe odděluje voda. Třetího dne z vod vystupuje země, na níž se zazelenají stromy a rostliny. Čtvrtého dne už září na obloze hvězdy, pátý den se objevují ptáci, hmyz a vodní živočichové. Šestého dne Bůh stvořil prvního člověka – Adama. Sedmého dne si Bůh dopřál odpočinku. Jelikož Adamovi bylo smutno, obrátil se na Boha, který z jeho žebra stvořil Evu.

Adam s Evou žili v ráji Edenu, kde mohli pojídat jakékoliv ovoce, však kromě plodů ze stromu poznání dobrého a zlého. K Evě se připlazil ďábel v podobě hada a uvedl ji v první pokušení. Ochutnala ovoce ze stromu a po ní vzápětí i Adam. Hned na to si uvědomili, že jsou nazí a ukryli se před tváří Boží. Bůh se rozhněval, potrestal Adama, Evu i proradného ďábla, poté je vyhnal z Edenu…

Přítomnost

Adam s Evou, už dospělí lidé, si našetřili tolik peněz, aby si mohli koupit malý domek se zahrádkou na periferii města. Zatímco Adam pracoval v potu práce u jedné vědecké firmy, Eva se starala o domácnost a zahrádku. Byla natolik oddaná svému muži, že mu každý večer připravila nové teplé jídlo.

„Miláčku,“ začala Eva potichu a trochu zaváhala.

„Ano?“ zvedl Adam oči od večeře a podíval se na svou ženu.

„Víš, jak ráda ti vařím,“ promluvila po chvilce. Adam ji přitakal pokýváním hlavou. „Jsem si toho vědom.“

„Tak bych tě chtěla požádat, zda bys nevymyslel něco, co by mi šetřilo ruce, když myji nádobí.“

Adam povytáhl obočí, jeho tvář se zkřivila grimasou. Popřemýšlel a po večeři, kdy Eva se chystala do postele, se ukryl ve své pracovně, kde jeho choť měla vstup zakázán, a tam začal dumat. Eva mezitím neměla sebemenší tušení, co její muž po nocích provádí.

O několik dní později, po večeři, kdy nádobí ještě nebylo umyto, ukázal Evě svůj nový vynález.

„Milá Evo,“ usmál se na ženu. „Tohle je myčka. Je to stroj, do kterého naskládáš špinavé nádobí, spustíš jej a ono jej samo umyje.“

Eva nevěřila vlastním uším a ani očím. Musela hned vyzkoušet dárek od svého milého a byla unešená. Té noci se měl Adam dobře.

Dalšího dne strávila Eva celé odpoledne prácí na zahradě, kde se trápila s pokosením trávy. Při večeři sdělila Adamovi svou další prosbu.

„Mnoho hodin jsem kosila trávu, a tak se obracím na tebe, zda neexistuje pohodlnější způsob, který by tolik nenamáhal má záda.“

Adam pokrčil čelo přemýšlením a hned po večeři se zavřel ve své pracovně. O tři dny později, po večeři, představil své ženě další stroj, který jí pomůže od bolestí zad.

„Má milá,“ pověděl Adam a chytil svou ženu za ruku. Odváděl ji ven, kde se na rostoucí trávě vyjímal jeho nový výtvor. „Tohle je sekačka na trávu, která ti zaručí rychle posekání trávy a nebudou tě již bolet záda.“

Eva se zaradovala a druhého dne nový stroj vyzkoušela. Hořela štěstím a Adam se té noci měl velmi dobře.

Na konci týdne vždy Eva prala obrovskou hromadu prádla a povšimla si, jak se na jejích rukou tvoří puchýře, které ji po prasknutí bolí a znemožňují jí další práci. Ještě toho večera sdělila Adamovi své přání. Její muž odešel do pracovny a trvalo několik dalších dnů, než Evě sestrojil automatickou pračku. Eva byla šťastná a Adam té noci také.

V následujících týdnech bylo vše v pořádku, Eva si na nic nestěžovala a Adam byl rád za ženino štěstí, které ji dopřál „vylepšováky“ domácnosti. Přesto se obával dne, kdy se na něj Eva opět obrátí s žádostí a ten den přišel brzy. Nyní si postěžovala na drhnutí koberců a vytírání prostoru u dveří, na věčné nanesení bláta do bytu a další různé nečistoty.

Adam odkráčel do pracovny a dlouho vypracovával nákresy nového stroje. Eva si už rožnutého světla v jeho pokoji nevšímala, avšak smutek se vkrádal do její tváře, když místo po jejím boku na manželské posteli bylo prázdné a studené.

Adam dlouho nový vynález nedokázal udržet v tajnosti a s radostí jej ukázal své ženě. Byl to vysavač, jak jej pojmenoval a Evina radost byla neuvěřitelná. A Adam? Té noci byl neuvěřitelně šťasten…

Snad už Adam doufal v to, že si v noci odpočine od práce a různých vědecký pokusů, ale Eva jej nenechala vydechnout. Přála si toho ještě tolik a on nebyl schopen nesplnit její touhy po nových vynálezech. Tak Evě sestrojil mikrovlnnou troubu (aby nemusela dlouho stát u sporáku a ohřívat jídlo), rádio (na zpříjemnění práce v domě či na zahradě), mnoho nezbytností do kuchyně jako byl mixér, lednička, elektrickou troubu, digestoř. Pro chvíle odpočinku na gauči televizi a později i počítač s přístupem na internet. O pár měsíců později to bylo moderní auto značky Porsche a Adam stále více a více času trávil ve své pracovně, až mu hrozilo, že ho vyhodí z práce. Byl natolik vyčerpaný, že po večeři lehnul do postele a spal do té doby, než jej probudil budík. Eva byla po nocích smutná a její muž si toho všiml. Na jednu stranu byla ráda, když ležel vedle ní, však na druhou stranu ji mrzelo, že její muž „jen“ leží…

Vyčkala proto pár dní, aby Adam nabral trochu sil a dokázal ji obšťastnit. Adam znova lehnul do postele a už se chystal zhasnout světlo, když se k němu naklonila Eva. Letmo jej políbila na tvář a pošeptala do ucha. „Chtěla bych se milovat…“

Adam, ač nerad, vstal z postele a odcházel vrávoravými kroky do pracovny. Eva na něj nechápavě hleděla. O několik minut se vrátil s krabicí v ruce. Podal jí Evě a ta strhla papír z krabice, samou netrpělivostí odhalila obsah krabice a nedůvěřivě zírala na předmět. Podívala se na svého chotě, co to má znamenat.

„Milá Evo,“ řekl Adam unaveným hlasem. „Tohle je vibrátor!“