Obraz První

Kdesi v Izraeli okolo roku 0.

(Chlévem se nese křik dítěte. Na scénu vstupují dva muži a černoch. Marie utišuje dítě v kolébce a spatřivše příchozí začne křičet)

Marie: Co tady chcete?!

První muž: Jsme tři mudrci.

Marie: Buďte si třeba tři králové, ale táhněte pryč. (Obrátí se na spícího muže v seně) Josefe! Vyhoď je!

(Muž se jen obrátí na druhý bok a spí dál.)

Druhý muž: (trpělivě) Jsme tři mudrci.

Marie: Buďte si třeba tři králové, my nic nekupujeme!

Černoch: Neseme dary vašemu dítěti.

Marie: Buďte si... Dary??? (zpozorní) Jaké dary??

(V slámě se zvedne hlava Josefa.)

První muž: Já přináším masti.

(Marie pohrdavě mávne rukou)

Druhý muž: Já přináším kadidlo.

Marie: (Nadechuje se k dalšímu křiku ...)

Černoch: Já přináším zlato.

(Marie hlasitě vydechne, ale hned přiskočí k černochovi, vyrve mu zlato ...)

Marie: Děkujeme, děkujeme. ( říká, zatím co Josef je vytlačuje ven )  To ostatní nemůžeme přijmout.

Marie, Josef - unisono: Máme zlato, máme zlato! (Křičí,  rozhazujíc jej kol sebe.)

Marie: Nakonec nám to prokletí přece jen k něčemu bylo.

Unisono: Máme zlato, ježíš, máme zl ...

Josef: Ježíš ... ( zamyšleně ) dobré jméno.

Unisono: Máme ...

( Na scénu vstoupí dva muži a černoch a vrhnou se na okolo rozsypané zlato, vrátí jej do truhly a na odchodu všichni tři najednou: )

Tři mudrci: Spletli jsme se. ( Odchází. )

Intermedium

FBC: Tvé oči jsou jako hvězdy…

(Alexandra Sovinská zarytě mlčí)

FBC: Svítí jako dvě hnězdy…

(Alexandra Sovinská zarytě mlčí)

Kolemjdoucí: Co jsou to hnězdy?

FBC: To jsou ty tečky na noční obloze.

Kolemjdoucí: Myslíš hvězdy?

FBC: To je něco podobného.

Kolemstojící: Aha.

Alexandra Sovinská: Fňák.

Obraz Druhý

Kdesi v Izraeli okolo roku nula o sto metrů dál než obraz prvý.

( V chlévu stojí černě oděná divná žena, v koutu stojí stín. Na scénu vstupují dva muži a černoch známí z obrazu prvého. )

Černá Marie: Av… (je přerušena Prvním mužem)

První muž: To byla ale fraška.

Druhý muž: A to myslím v tom novodobém významu, prostě že to stálo za hovno.

Černoch: Já taky.

(Na scénu vbíhá FBC)

FBC: Teď vás vyzvu všechny na souboj! Zastřelím vás a pak vás budu žalovat pro urážku na cti! Vím kde bydlíte, hajzlové!

(Nad scénou se objevuje ruka jediného pravého boha a upustí na FBC čtyřiceti tunové závaží)

Celé divadlo včetně přilehlých galaxií: Díky.

Černá Marie: Av… (je přerušena Prvním mužem)

První muž: To by mne ale zajímalo, co myslel tím zastřelením…

Druhý muž: Anachronismus?

(Na scénu vbíhá Pišta Hufňágl)

Pišta: To je mi ale diskuse.

(Nad scénou se objevuje ruka jediného pravého boha a upustí na Pištu čtyřiceti tunové závaží, v zápětí sem vbíhá scénárista)

tragicus: Ale už byste mohli hrát, ne?

(Černá Marie, Stín, dva muži a Černoch prosebně vzhlédnou vzhůru, chvíli se nic neděje)

tragicus: Cha cha. A teď hrajte.

(Černá Marie, Stín, dva muži a Černoch zlobně vzhlédnou vzhůru, odkud se ozve Hlas, neumím moc slovensky, ale snad by to takto nějak mohlo být)

Hlas: Nemít žádné závaží už.

Dva muži a Černoch: …

Černá Marie: Ave Satanas! ( pozdraví ... )

Stín: Ave!

( Muži si chvíli mezi sebou něco šeptají )

Černoch: Můžeme vidět dítě?

Černá Marie: Jistě.

( Vyzvedne dítě z kolébky, které je celé rudé, na hlavě rohy a s dlouhým ocasem. Vyplázne na příchozí dlouhý rozeklaný jazyk)

( Muži si opět chvíli něco šeptají, pak pokleknou, natáhnou k dítěti ruce s dary a všichni tři sborově)

Tři mudrci: Ave Satanas!

(Herci bez úklony odchází a už se nikdy, nikdy nevrátí)