Jak se přemisťuje duha

řekl bych, že "na křídlech převáží"... Ve slovenštině je pěkný výraz pro přívoz, "kompa", znám jednu pod hradem Strečno. Wal.

skvely.))*

Somewher Over The Rainbow:-)...

Asi se domluvili, brňáci jedni proradní :o)

Děkuju, sluni:-).

prima nápad..a ta vážka je překrásná*

Jo, souhlasím, neodporujeme si...

Ale kdepa, děti samozřejmě logiku mají, pevnou a neotřesitelnou, jen je založená na trochu jiných principech. Já kašlu na realitu, ale jde mi právě o tu logiku, kterou dětem upíráš. Když vlk spolkne Karkulku, tak samozřejmě neumře, protože když jsem před týdnem spolkl kuličku, tak taky vyšla ven neporušená. A navíc vlk je vlastně takový ošklivý balón s tlamou, tak co by se asi tak mohlo Karkulce stát? (kdepak nějaká trávicí soustava a podobné nesmysly) S kámošem jsme kdysi na pískovišti uplácali golema a plánovali, jak ho využijeme (politicky zaměřený a duševně vyzrálejší kámoš s ním chtěl tuším už tehdá ovládnout parlament - já v té době netušil, co to parlament je). A jak se z té hromady písku měla stát vnímající bytost? To ví přece každý, to se musí sehnat ta správná kulička, kterou mu strčíš do čela. Mluvit se zvířaty je samozřejmě možné, ale umí to jenom víly a čarodějové a možná lidi, když sní kousek bílého hada nebo je očaruje hodná čarodějka. Létat bez křídel je také přirozené, ovšem opět jen pro některé skupiny bytostí či za určitých podmínek. A když není žádné zjevné vysvětlení, tak je to tu nejlehčí - TO JE PŘECE KOUZLO. Stromečky ti samozřejmě mávat můžou, vždyť mají větve, ryby také ruce nemají a jak mi některé v akvárku mávají dodnes. V dětském světě se nic neděje bez příčiny a všechno má vysvětlení (ač dospělý se s vysvětlením typu "protože je to kouzelný plášť" málokdy spokojí), proto ty otázky "proč proč proč" na věci ze světa dospělých, na něž ovšem většina dospělých zná jen dospělácké odpovědi.

To ale přece vůbec nevadí... Všichni jste tu nějací moc velcí realisti:-)... Já jsem také neříkala: "Babi, ale stromečky přece nemohou mávat, když nemají ruce!" Děti mají úplně jiný svět. Je to svět pohádek, kde je všechno možné. Rozumět zvířatům, oživit mrtvého člověka, létat bez křídel, bojovat s draky... Netvrdím, že jsem se do tohoto světa stoprocentně strefila, ale s logikou na děti nechoď... Když vlk sežral Karkulku, musela by zemřít a ne vyskočit z břicha čilá jak rybička, když hajný vlkovi břicho rozpáře... Logiku fakt neřeš... Jo, že to nemá rytmus, je jedno. Dítěti to řekneš jako jednu větu. Vysvětlovat mu, že to je haikuidní, to teda ne:-D. Forma je pak pro dospělé. Já jsem nezakázala dospělým, aby to četli:-)... Jo, co ještě... ty otázky... Tak to mi věř, že děti se v jistém období ptají úplně na všehno. Všechno je: "a proč a proč a proč?" A můžete to být sebelogičtější věc:-)

Pro jak staré děti je to určeno? Jednak to nemá rytmus, což je podle mě opravdu důležité pro ty mladší, druhak je to z dětského už trochu přemýšlivého pohledu nedořešené - duha se táhne přes celou oblohu a viděla jsi někdy, jak malá křídla vážka má? Neříkám, že to není přijatelné vysvětlení, myšlenka je to hezká, ale chtělo by to dodat, že duha je tenká stužka, kterou si vážka vetkne do křídel či tak něco, tohle Tvé trojverší rozhodně více otázek vyvolá než zodpoví...

Hádanky na rytmu založeny být nemusí:-) Ale což, až budeme mít vlastní, budeme zase chytřejší...:-)

cerna_lovkyne: Nesouhlas:-), já žiju metaforami od malička (jistě k radosti George Lakoffa:-) ) a jak potvrdila avox, nejsem sama... K těm básním - kdyby byly pro děti nepřirozné, jak tvrdíš, to bychom je přece nemohli učit říkanky, hádanky a podobné věci... Kocici...: No comment. Petrusha: Já na tom obrázku nic neupravovala, přiznám se, že to ani příliš neumím (já umím akorát z barevné fotky udělat černobílou, zmenšit ji a upravit červené oči - a ty zrovna tady jsou OK:-) ) Zbora: No vida, já ji nečetla. Co máš z toho, Skácel a Mikulášek psali také ve stejné době o katránovém keři. Oldjerry, avox, Jarmila_Moosová, větroplach: Díky moc:-)! Za pozitivní ohlasy jsem ráda, obávám se, že se to tu rozjíždí směrem opačným...

*

zrovna podobné haiku o duze a vážce jsem tady nedávno četl. Bohužel už si nevzpomínám, kdo jej napsal.

vážka je to pekná, len teda upravovač fotiek dostal s tými farbami zabrať, čo?

já jsem je v dětství milovala... asi proto, že jich nebylo tak moc a než jsem si ji stačila prohlédnout, už byla pryč - tak teď mohu koukat dosyta... díky, díky!!! :)))))*

Pěkné, a z vlastní zkušenosti - chodívaly jsme s maminkou na procházky a hledaly podoby v mracích... chodívala jsem tak později se svými dětmi... i dnešní děti tomu propadnou, a jak... :-)) */

je to hezké, kdyby to byla miniatura(Příběh třířádkový), nebo kdybys měla odvahu to kategorizovat jako haiku, dal bych si to do klubu, ale na děti nejsem zavedená. Nicméně uděluji tipění

Každé dítě je jiné. Nemůžeš to zobecňovat a už vůbec ne vycházet jen ze své vlastní zkušenosti... Toto je jen jedna z možností, ne možnost jediná a daná...:-) Když už jsme u té introspekce, my jsme vždycky s babičkou stávaly u okna a říkávaly: "Jéé, stromečky nám mávají..." a tak:-) (ani nevím, zda to bylo z mé či její hlavy, ale nikdy na to nezapomenu)