TIM A DIM-18

Německý kapitán se na dlaždičkách chodby posadil a zadíval se na dvě boule, co měl na čele, a které vypadaly jako dva menší rohy.  

„Já toho hajzla, co mi tohle udělal, stokrát zabiju!“ vyhrkl důstojník, přičemž si boule ohmatával a bolestí opakovaně vyjekával. Pak z povrchu chodby sebral pistoli, vstal a rázným krokem vykročil.

 Tou dobou seděl Tim u zdi a kolem krku měl plátno obrazu, jenž měl naražený na sobě. Byl otřesený a s úsměvem tupě hleděl před sebe.

„Timééé! Pomoc mííí!“ ozval se výkřik Dima, který se držel za ochoz pod oknem.

„Co se to stalo?“ zeptal se zkoprněle Tim, jemuž se vše pomalu srovnávalo v hlavě. Přitom pozvolna vstal a začal vrávorat po chodbě.

„Do prdele Time! Co tam zase na tý chodbě vyvádíš!?“ rozkřikl se Dim.

„Dime, já tě slyším, ale nevidím,“ pronesl Tim, který nechápavě hleděl na obraz, co měl na sobě.

„Já jsem tady pod voknem!“

„Jééé Dime, co tam děláš? Vždyť můžeš spadnout!“ pronesl Tim, když vyhlédl z okna.

„Ty debile, to vím taky! Co to máš zase na tom krku?“

„To je nějakej vobraz. Já se nakloním a ty se chytni mejch rukou,“ řekl Tim, ale vzápětí zjistil, že se díky rámu obrazu v okně zpříčil.

„Jééé Dime, já jsem tu nějak uváznul,“ pronesl se zkoprnělým výrazem v obličeji.

„Ježišmarja, proč sis ten vobraz nesundal!“ vykřikl Dim.

„Já si ho určitě sundám. Vydrž Dime a nepadej,“ pronesl Tim.

„Jestli spadnu, a zabiju se, tak tě zabiju!“ vyhrkl Dim, který se povytáhl a nohami se zapříčil o zeď. Mezitím se Tim vší silou snažil dostat z vnitřku okna, což se mu však nedařilo.

„Bože můj! To snad není možný! To se může stát jenom tobě!“ pronesl Dim.

„Já se z toho nějak dostanu, neboj se Dime. Von ten vobraz je moc širokej. To muselo tomu malíři dát hodně velkou práci, než ho namaloval,“ mínil Tim.

„Já se asi zblázním!“ vyhrkl Dim.

„Hlavně to nedělej Dime!“
„Ty hlavně něco dělej!“

   Německý důstojník, který se držel za čelo, vstoupil do chodby, v níž uviděl zmítající se postavu v okně, co měla na krku obraz.

„Tak teď už mi hajzle, neutečeš!“ pronesl a pozvedl pravou rukou, ve které svíral pistoli. A vzápětí se chodbou rozlehly dva výstřely.

KONEC OSMNÁCTÉ ČÁSTI