Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePak nežiji
11. 07. 2001
1
0
1122
Autor
barakuda
Po abnormálně dlouhé noci
rackové narazili.
My, řežem si žíly.
Nechám si dát,
když dáš si vzít.
Je to jasné.
Sfouknem tu svíci
dřív než zhasne.
Po abnormálně dlouhých nocích,
probouzím se - mám ten pocit.
A nějaká přítomnost
schoulená v koutě
křičí : "potřebuji".
Tančíš vleže,
na mne si klekl;
Já skláním se v němém úžasu
- když chladné stíny
nečekaně zastřely jitro.
Moc diky za kritiky, nenapadlo by me,ze rackove mohou vyznit deformativne.Vidim je totiz stale pred ocima, zarazene v betonove hrazi se zlomenym vazem. Neodhadli smer.Tak jako se to stava nekdy nam, a pak v nas taky neco umre a nemusi to byt ani zivot.
Moji mrtvi rackove byli urcite driv!!!!!!!!!!!!!!!§cha,cha.Ale prijimam sazky.
jo..moc dobrý...i s těmi racky......aneb otázka dne:co bylo dřív, racci nebo písmák? :))))
opravdu krásné
až na ty racky (to mi přijde jak písmácká deformace) je to dobrý .. tip!