Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se-------
07. 07. 2008
6
8
1204
Autor
Ostružina
Bojim se zklamání. A taky šedi a všednosti. Trpim chorobnou paranoiou a vyžívám se v detailech. Mám ráda metafory, i když sama jich používám míň než občasně. Jenom těžko je dostanu skrz zuby. A lidi neumí číst mezi řádky. Nalháváním si fiktivních pravd, seru sama sobě na hlavu. A pomalu ztrácím svojí hrdost a to, co jsem si vždycky chtěla uchovat. Praskly stehy mojí implantovaný škrabošky a já v záchvatech slovních průjmů brečim u mrtvejch berušek. A říkají, že jsem divná, jinde, moc mladá, roztomilá, kde berou ty normy...
Možná je odlišování se jen obrannej reflex. Obrana proti...? Lidem? Utkvělá představa, že všichni jsou špatný mě taky přešla.Někteří špatní nejsou. Jen mám strašnej strach z havěti. Hlavně tý okřídlený. Můry. A lidi jsou jako můry. bez použití mozku, jen tak, protože chtěj, musej, vyrazej za prvnim světlym bodem. A já se stávám můrou. Nočnim motýlem.
Ale některý světlý body fakt stojej za to.
8 názorů
Ellen.Cigi
04. 08. 2008
každej je ne¨ějak divnej
žádnej bod nejni bílej, ale světlejch je dost ;)
konečně nějaká výpověď, která mi nepřijde tak vyumělkovaná a tváříc se děsně pseudotragicky a s otázkama, nad kterejma jsem nedávno přemejšlela. Hlavně mám na mysli urputnou snahu odlišovat se od ostatních, kterou jsem taky kdysi trpěla, a dneska mi to přijde směšný, jak jsem se brala děsně vážně.. ale člověk doufá, že se změnil, ale blbý na tom je to, že to těžko posoudí a jesli to není spíš ještě horší...;)
I noční motýl je norma pro ty, co budou mít zítra ráno bolavý nos od studeného skla okeních tabulí, které vypadali tak teple a bezpečně. T