Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNářek matky
Autor
macecha
Spánek nepřichází,
beru pero do rukou
a jak se říká:
"papír snese všechno,"
snad snese i mé naříkání.
Chvíli jsem šťastná z toho co mám,
kazí to však myšlenky,
které plynou každý večer,
až je uděláno a hlava má,
už zabývat se nemá čím,
přemýšlím,
proč nebylo mi dáno
aby mě vlastní dítě milovalo?
Chtěla bych vidět vnuky,
hrát si s nimi,
učit je všechno,milovat je!
Zatím, myšlenky zlé
jsou mými hosty,
utkvělé,
vím, že se jich nezbavím,
byť odstraním "všechny mosty."
Ta chyba,
jež přílišnou hrdostí se zve,
je ve mně?
Jen těžko hlavu skloním i přesto,
že denně se modlím,
ať ustoupí ta zatvrzelost,
která ničí všechno kolem mne,
abych mohla své milé
přivinout na svou hruď
a opět patřit mezi ně.
Stojí však oni o mne?
To právě nevím,
z toho co oni činí,
ani známka porozumění,
nitka, co znovu by nás spojila,
roztrhla se asi navždy
a mně nezbývá, než spokojit se s tím,
co mi zůstává.
Být nemilovaná.
Přes všechna příkoří,
přeji mu štěstí
aby ho děti měly rády,
neopakovaly chyby jeho,
aby, až dospějí,
nemusel myslet na to,
čím zasloužil si
lhostejnost jejich.