Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Věnováno zesnulé...

17. 07. 2008
0
2
820
Autor
Ines

Zemřela mi naděje

a s ní i chuť snít,

co se s mým snem poděje,

když nechce se  mu žít...

Z obroušenejch oblázků

se postavila cesta,

cesta se změnila na lásku

a později zbyla jen gesta...

S prosíkem chodíš na její hrob

a pláčeš nad její mohylou

ona však nehne se o jedinej krok,

všechny tvý prosby tady zahynou...

Co ale udělat máš,

zjistíš ve svém nitru,

bez sebe se z místa nehýbáš

a to i při prudkém větru,

který teď řádí ve tvém srdci...


2 názory

Wee
18. 07. 2008
Dát tip
tak ráda bych zareagovala na předešlé řádky spontánní reakcí, nicméně by mě přece jen stud trošku fackoval..úcta k citům

SENIOR
17. 07. 2008
Dát tip
Kdyby bylo mnou byto zesnulou, tak se po tomto plytkém (snad ma ona naděje na talent hrob dost hloubkový) paskvilnu zesunu jakoby ješte jednou. 5

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru