Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMám strach.
21. 07. 2008
5
9
1681
Autor
AlexandraDeRent
Hořkost všeho bytí a smůla plačících stromů,
Proplétají se mým žitím.
Chci se vrátit domů.
Cítit bezpečí lůně svojí matky,
na mezích bezstarostně lehávat.
Necítit v duši žádné zmatky.
Mám strach.
Co stane se potom?
Obrátit se v prach a létat mezi živými.
Mám strach.
Nechat se zakopat do hlíny.
A bloudit v říši mrtvých.
Větve plačících stromů se naklánějí pořád níž.
9 názorů
Toto je moc pekná myšlienka, obzvlášť sa mi páči tá predstava návratu do materského lona (často, keď mi je zle, tak si želám niečo podobné). Verše sú naozaj dosť zmiešané a mám pocit, že svoje myšlienky nevedieš celkom istou rukou... Ale hlavne, že človek pochopí pointu :)