Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokoj vám
22. 07. 2008
3
2
1206
Autor
Monie_Kim
Znám ten úsměv,
co zdobí mou tvář,
však za branami očí
řeka prosté duše v řečišti
dnů z výprodeje protéká
a pro tisíce myšlenek jako rybek
domovem jediným
Stejně jako vůkol vřes
rozbujím se v jsoucnu
a pohltím svá jména,
které jako déštové kapky
slunce bez milosti
do poslední chvíle
vysouší
A spolu s každým okamžikem,
jež oheň z žil mých vykřesá
zkondenzuji na římsách
nežností našeho světa
a až k hranicím souhvězdí
růže ty s rudou lící
do věčnosti rozsévám
Pokoj přeji také vám.
co zdobí mou tvář,
však za branami očí
řeka prosté duše v řečišti
dnů z výprodeje protéká
a pro tisíce myšlenek jako rybek
domovem jediným
Stejně jako vůkol vřes
rozbujím se v jsoucnu
a pohltím svá jména,
které jako déštové kapky
slunce bez milosti
do poslední chvíle
vysouší
A spolu s každým okamžikem,
jež oheň z žil mých vykřesá
zkondenzuji na římsách
nežností našeho světa
a až k hranicím souhvězdí
růže ty s rudou lící
do věčnosti rozsévám
Pokoj přeji také vám.