Beltine

Dneska mám beltine -

světlo je rudý jak oheň,

pozoruju se v tvém zrcadýlku

a vypadám jako potrhaná roleta v srpnu –

nějaká dávná motýlí lyrika mě spasila,

cejtím se jako mrtvej krásnej motýl obalenej v prachu,

zatímco ty mi plná šílený odvahy neseš ranní kávu

pozoruješ mě,

cítím tvůj jablkový dech.

Potom kouříme, umíráme na lásku –

ach, vyzrálá lenosti pozdního léta!

Pro to, co spolu děláme není slovo,

je cítit ve svistotu paliček psacího stroje,

je v očích májovýho kotěte,

je v ornamentu z víru prachu.

oknem přiletí beruška na tvou paži a

v globech tvých očí hoří láska,

hoří Řím v nesmírný slasti…