Toužení po Spartakově povstání

pachuť hasičských zábav
rozmetali v celách
a rozmarná léta
jež jsem v Karosách míjel
jsou pryč
odkoplý míč někde do autu
a před leskem skrytý v chládku
čekal jsem na nahrávku
a stačila věta
rozhodčího v taláru
Ve jménu republiky

Postavili jste mi arénu
mně vězni Spartakovi
přežil jsem pochod z Gálie
i Klausovy utáhlé opasky
i nudu Havlových divadelních her
teď učíte mne zabíjet
vašimi zbraněmi
pro zdvižený palec

Nic nevíte o životě
nic o smrti
jak vězňům zdává se
o široširých pláních
a v milováních
křičívají athénské panny
když římské legie
neznají slitování
vím, že uniknu

Tady v Praze
pod Stalinovým pomníkem
pod troskami co zbyly
pod snem chobotničních knihoven
klečím na podlaze
celý od hoven
hraju v kostky
s panem hrobníkem
jež nazývá mne
příštím prezidentem

Netuše že chystám
vlastně povstání
že i agent gestapa Husák
usedne ve váženém úřadu republiky
ten kat tu víno chlemtá
 a křičí ave hlasem popravčím

Ach panno Marie
co se až za sedmset let narodíš
nevěřím že bez hříchu
a dva tisíce let poté
kdy jsem bitvy cvičil
na svém nočníku
Toužím po Spartakově povstání
po revoluci trestního řádu
ach pane
Koniáši
spalte tu parádu
vím že neuniknu