Hodinový hotel

Mý srdce je sevřený pěstmi,

je takhle malý, věř mi...

Bojí se milovat,

bojí se vášně,

nechce už litovat

a skládat smutný básně.

Bojí se touhy,

bojí se všeho

a taky zhouby,

pojď ke mně má něho!

Srdce mý zlomený proč se tak bojíš,

tvý rány nejsou zhojený

a o další nestojíš...

Mám pravdu viď ,

ty můj světe,

řekni lásce slovo žít

a ona vykvete,

nebo se promění v popel

a další rána,

Láska není hodinový hotel,

a proto se budím sama...