Klubko pocitů

V kapradinách vedle skal,

malý chlapec zaplakal.

V polesí a kapradí,

malá dívka churaví...

Kol řeky alej topolů,

život plný nezdarů,

duše plná žalu,

zbavená všech mravů,

točí se kol perutí,

toužíc po vstřícném objetí.

Srdce plný nářku,

hrajíc hloupou frašku.

Láska plná hněvu,

postrádajíc něhu.

Jako loutka bez citu

a louže plná pocitů,

bez obav a zábran,

jako černý havran,

utápím se v touze,

a stále sténám - dlouze,

jak ta labuť bez křídel,

očekávám nový den...