Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konec

30. 07. 2008
3
7
1414

Houslisto, polámala jsem Ti housle. Je mi to líto. Nikdo z nás dnes neusne. Sice jsem Ti to slovo neřekla, ale je konec.

To slovo,

příčí se.

To slovo,

příčí se mi v krku.

Těžké jako olovo.

Krvelačného zvuku.

 

Měla jsem ho vyřknout.

 Rychle a krutě.

Měla jsem „konec“ říct.

Ale raději bych se napila rtutě.

 

Tak neřekla jsem nic.

Jen jsem naproti tobě stála.

Zase jsem chtěla víc.

Ty jsi chtěl taky, tak všechno jsem ti dala.

 

 

 To slovo,

příčí se.

To slovo,

příčí se mi v krku.

Těžké jako olovo.

Krvelačného zvuku.

 

Měla jsem jej vyřknout.

Měla jsem říct jen „konec“

a odejít.

Odešla jsem, ale neřekla jsem nic..

 


7 názorů

Řízek
06. 08. 2008
Dát tip
báseň dobrá *, přístup nikoliv ;)

aspoň něco.. :)

Vděčností. Odhadem tak deset čísel:)

Miroslawek
02. 08. 2008
Dát tip
A čím je tenhle verš vlastně vázán?

Francois: Nemůže to být moc složité. Prozradím ti malé tajemství.. Všechny básně z této sbírky, jsou součástí povídky na které pracuji.. Zároveň básně musí být jednodušší než příběh. . . Snad jsem se nepustila do velkého sousta.

Bíša
30. 07. 2008
Dát tip
I to se stane...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru