Kotě bez zápraží

*

Kotě už spí, jak zabitý... ;o)

Naprosto s tebou souhlasím. Já jen vůbec nechápu, jak někdo může ublížit bezmocnému nebo slabšímu, ať je to člověk nebo zvíře. Moji kočku Lízinku zastřelili (pro kožíšek), doufám jen, že netrpěla :-( Dodnes zaslzím, když si vzpomenu na její oddanost.

dekuju za navstevy a komentare a specialne pro blbjenku: Tos vystihla - nassraná literatura to je - člověk píše holt po dojmem toho, co na něj působí - a na mě působí tohle. Vím, že toho moc asi nevyřeším. Nejhorší na tom je, že tohle nebyl první - a asi ne poslední obdobnej případ. Sice se lidi roděj v průměru nejspíš s čím dál vyšším inteligenčním potenciálem, ale bez jakýhokoli citovýho vztahu k čemukoli. Ono je dobrý, že se narušila taková ta bezbřehá poddanost jakýmkoli autoritám, ale na druhou stranu se smázly i jakýkoli morální vzory, člověk vidí, že kdo má prachy, má moc, člověk s inteligencí se nemá téměř k čemu upnout a ten bez inteligence se zařadí do nějakého více či méně zfanatizovaného stáda. Někteří spadnou do drog, jiní do hnutí čistých vymytých lebek, a pravda, někteří zvládnou i být lidmi - těch je snad nakonec pořád většina :-)) Co je na tom celým asi nejhorší - četl jsem pod tím případem brutálního umučení kotěte příspěvky různých lidí - a poměrně častým požadavkem bylo "ty dva smrady" zavřít, až zčernaj, někteří chtěli i doživotí. Když člověk slyší, co se stalo, zauvažuje v první chvíli podobně - zvlášť když si uvědomí, co lásky zvíře člověku dá (to lidi často nedovedou). Ale to není řešení. Myslím si, že řešením je je zkusit vyburcovat z jejich naprosté neschopnosti něco cítit, třeba jim dát pod dohledem veřejné práce v nějakém zvířecím útulku - působit, aby si uvědomili, co druhým způsobili, co způsobili tomu zvířeti. V tomhle věku by to ještě mělo jít. Jsem se rozepsal, ale tohle jsem tu nějak potřeboval říct :-)) Tobě přeju, aby ses nemusela bát, že kotě taky jednou tu skříň opustí a vydá se očuchávat rohy. To je pak snad totiž lepší džungle - tam se člověk tak nanejvýš může bát, že ho někdo silnější sežere, ale udělá tak z hladu, ne pro ukojení zvrácených choutek...

zřejmě razíš nový směr "nassrané poezie" :) ale obávám se že téma je příliš závažné a složité než abysme na něm něco vyřešili. a zamýšlet se nad nim je nepříjemné a depresivní :( ještě že mám doma ve skříni tudíž v bezpečí týden staré kotě jakožto spolehlivého dodavatele pozitivní energie :))

No, nad tím zůstává rozum stát. *

velice vážné téma jsi tady otevřel... jenže právě těch negativních příkladů je všude tolik! */