Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prometheus

04. 08. 2008
0
1
785
Autor
Mercuccio
Ležím na milostné posteli
jako ke skále přikovaný.
Kde si užívá má bohyně,
pro niž je i Olymp malý?

Vášnivé myšlenky mi rvou
nelítostně srdce z těla.
V bolestech tajně vzlykám.
Mohu si za ně svou povahou.

Vysvobození v jejím objetí
na mě se stopkami čekalo.
Nerozhodnost a mé zaváhání
zplodily životní tragédii.

Bohyně mě hněvem odehnala.
Myšlenkami spoutaný s ní,
každá minuta života bez ní
mě do srdce hluboce raní.

Rmoutí mě svou působností
zakázané životní představy
o pokořené touze a vášni
v náručí nezkrotné bohyně.

Do větru jako zvíře naříkám.
Pozdě je na spásné odpouštění.
Prosím pro ně o eutanasii.
Ta jediná vysvobodí nás oba.

1 názor

Alojs
04. 08. 2008
Dát tip
hmmmm... nooo... myslím, že je to na můj vkus moc jednoznačně podané, víc bych to zabalil, víc bych metaforoval... nebo jak se to řekne... zkrátka, když už volný verš, tak hůř trávitelný. pomyslně...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru