dvě stě v městě tři sta z místa

pošlapaný vzpomínky
vybledly
chuť tvojí vůně

láska bolí
láska hřeší
láska hoří
právě teď

kdy jindy?
než teď, když oprýskala tma
když tluču jako  o život
zběsile
vášnivě
a logicky

"lásko"
řekla sem
tys neřekl nic
protože to se přece neříká
na zadním sedadle v autě

možná lásko
kdybysme nebyli tak opilí
možná lásko
kdybysme nejeli tak rychle
možná kdyby se nestalo
tohle metalový léto

nemusel by sis nic vyčítat
nevěděl sem jak to bereš
nechtěl sem ti ublížit

miláčku
já sem přece ještě děťátko
malá holčička
co teprve do pěti napočítala
miláčku
já nevím co jsou dotyky
voníš slaně
chutnáš mandlově

"udělám ti to pusou"

miláčku
zabraň mi
sáhnout ti po srdci
než se na nás sesypou hvězdy

tvoje ruce všude.
všude.
síla tmy je to co nechci změnit
až mi zítra zase nenapíšeš
budu silná...slibuju

hořely ohně
plameny plály do noci
nespoutaně
nespoutaně
otýpky slámy na poli
lidi umírali
a třeba se i někdo narodil
do tohohle posranýho světa, kde nikdo není šťastný

na podlaze
vedle ostnatýho drátu
pár kapek krve
zemřu
pro tvoje oči a spocený vlasy

bylo horko
sotva na svlíkání
na horkou kůži
si mi prsty vyryl několik znaků

kdybych tolik nepila
nesekla bych hlavou do toho okýnka v autě
Kdybych tolik nepila
neztratila bych tě
pod rukama
na zadním sedadle
"neumím to,
já to ještě nedělala"
Romane
odpusť
lásko
lásko
lásko
         z těch dob co sem ještě věřila na pohádky

nikdy si mě něměl líbat na rty

---