Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svodidla

08. 08. 2008

826

Autor

SuppleCabble

Nepokoušej se nasrat dav
svýma rolexkama
prasátka háziš do sítě zrcadel
a ona tam stojí
pomrkává na tebe
asi má něco za lubem
dokonale osvětlená
brnká si o vlasy
v roztroubené křižovatce
ani nevíš jestli kdy
existoval čas
jestli jsi byl porozen nebo ses tady
na chvíli prostě jenom objevil abys
dostal všechno co chceš
ruce co cejtěj písek i šaty na něm
ty šaty nejsou prázdný tvá
hlava zato ano
přeješ si říkáš si modlíš se opakuješ
nechť nehty svými
mi záda rozdrápe
jako auto o svodidla
jako plech zaseklý do betonu
ztvrdlé stopy v asfaltu
zůstanou její písmena v kůži
navěky nerozluštitelná
báseň co zaroste a zanítí se
někdy vesmír prosíš i celé hodiny
o nevyléčitelnost
téhleté nemoci
a on tě vyslyší