Dceruškovská

To když pravda stála 20 let v tůjích. Byla zastrkovaná do nejzažších koutů světa a teď se jí někdo snaží poskládat, aby mohl určit směr svého dalšího bytí...

Úzko a teskno ze všech stran,
pravda - co vypaluje oči.
Sůl sypou do čerstvých ran,
leč - svět se stále točí.

Bodají mě "pod přísahou",
ve dví půlí mou duši.
Ohání se "nultou snahou"
i pěstmi do mne buší.

Modlení mě nezachrání,
pokání mě nespasí.
Stále mám touhu po poznání,
tohle rozum nezhasí.

Tak píšu tu v křeči (domělé),
oddávám se hořkosti.
Šrámy na duši i po těle,
nemám z toho radosti.

Žel neumím číst mezi řádky,
v hlavě je plno - samé zmatky.

---