NAIRA část 13. : Zpět v táboře...

Zpět v táboře.

    Proboha kde jsou ostatní? Ať se rozhlížel, jak chtěl, Kiri spatřil jen dva lidi.  Oba měli na šatech krev.

    Vzpamatoval se až po chvíli: ,,Tome!"uviděl Toma, jak podpírá nějaké děvče. Přiběhl na pomoc, podepřel ji z druhé strany. Byla štíhlá. Prameny dlouhých lehce vlnitých světle hnědých vlasů, jí padaly do tváře, jindy živé až moc se zářícíma velkýma očima, ale teď se  v jejím výrazu zračilo vyčerpání a bolest. Měla bledší pleť než holky od nich z venku. Možná lehce opálená, ale čerstvě. Určitě není venku dlouho. Asi je to ta zespod, kterou hledali. Ta co pomohla Railovi a jim vůbec. Ta, kvůli které podnikli tuhle výpravu. Asi jí říkali Naira. Jestli si to dobře pamatuje.

    ,,Kde jsou ostatní?" odvážil se opatrně zeptat Kiri.

    ,,Nevíme.  Aspoň zatím nevíme, ale zkusím navázat spojení!" Tom sotva dovlečíc Nairu, poté co se mu ji podařilo položit a pověřit Kiriho, aby jí podal nejpotřebnější léky, vrhnul se k přístrojům. Ke všem co měl momentálně k dispozici.

     Po hodné chvíli, to zdá se vzdal. Přistoupil ke zbytku osazenstva..s tím, že zatím nezjistil

nic. Nedaří se mu navázat spojení s nikým, zatím. Ale nevzdává to. Zkusí to znovu...

    Tom se brzo ráno objevil ověšen všelijakým vybavením. Zkontroloval Naiřin stav. Píchnul jí nějaké léky, nebránila se. Neptala se. Myslela na Raila. A na Sarí.

    ,,Tak dobře. Vy dva, dejte na sebe pozor! Kiri!"

    ,,Ano Tome, poslouchám!"

    ,,Máš tu zbraně, vysíllačky...veškeré základní vybavení. Něco je poškozené, ale to hlavní máš! Jestli se nevrátím do dvou dnů..."

    ,,Já vím Tome. Vím..."

    ,,Dej na ni pozor! Kiri, myslím to smrtelně vážně. Máš povolení v případě nouze použít i ochranný štít. Já vím, že máme jen dvě kapsle a že už v nich není moc energie, ale když to bude nutné, tak je použij. Jasný!"

    ,,Jasný, ale co hodláš podniknout ty? Jestli se můžem zeptat," Kiri se obrátil na Nairu a snažíc se aby se taky vyjádřila, na ni kývnul s pozdvihlým obočím.

    ,,Já, já bych chtěla pomoct. Teda jestli je deš hledat?"

    ,,Hledat jdu. Raila, kamarády… Nějaké stopy, důkazy, těla…,“ odmlčel se. ,,Nebo aspoň nějaké vybavení co jsi ztratila ty, i my…,“ povzdechl.

    ,,A kdybys zahlídl Sarí..." Naira se nadzvedla, ale vzápětí klesla na lůžko. Nemohla. I když chtěla, nemohla…

    ,,Tak dobře. Už musím!"

    Kiri čekal, až mu Tom zmizí z dohledu a pak zapnul ochranné pole s hlásičem vetřelců v úzkém okruhu tábora. Vrátil se k Naiře. Viděl její nešťastný a bezmocný výraz ve tváři.

    ,,Já vím, asi bys chtěla jít s ním, že?"

    ,,Cítím se tak nemožně!"

    ,,Nic si nevyčítej! Hodně jsi nám pomohla."

    ,,Jo? Vidíš a to jsem dlouho nevěděla, co dělám…“ klesla zpět na lůžko. Upadla do spánku. Asi zabraly léky, které jí dal Tom.

                                               ------------------------------------------------