Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKde jsi?
15. 08. 2008
14
14
1247
Autor
Marcela.K.
Bála jsem se
protože
vítr zakopával
o střechu našeho domu
a já
nemohla být s tebou
Bála jsem se
tím strachem
který
na rub kůže tetuje
a já
nemohla být s tebou
Bála jsem se
tím strachem
který
na rub kůže tetuje
bolest
Znáš to?
Uvnitř tě svírá
neviditelná síla
Nedodýchneš
Nevyslovíš
ani dvě slůvka
kde jsi...?
***
***
Noc se posadila na parapet
a smutně si vyčesávala z vlasů hvězdy
nepadaly
nesvítily
spolkla je tma
14 názorů
Marcela.K.
29. 08. 2012Marcela.K.
21. 08. 2008
líbí se mi druhý odstavec a pak ten úplně poslední. to mezi tím - nejsem si jistý neotřelostí. máš ale štěstí - rub kůže a polykající tma mě natolik dostala, že přece jen shledávám báseň dobrou :)
pěkné a zvlášť tohle:
,,Noc se posadila na parapet
a smutně si vyčesávala z vlasů hvězdy"
Tohle je vážně nádherné! obdivuji ty metafory, od prvního verše do posledního úžasně působivé T*********