Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA z nocí nezůstane nic
17. 08. 2008
5
4
1331
Autor
Maasek
Možná že z večera
kdy hvězdy byly zakryté
a déšť bubnuje
do klenutých oblouků
našich snových chrámů
možná že z toho večera
nezůstane nic.
Jen tvůj dech
přicházející z dálky
lehce hladí tvář.
Čas neplyne
a dny jsou životem
známe se spousty let
a staré kamenné tváře
nám rozumí
ve světle luceren
možná že z večera
možná že z nocí
nezbude nic
nejde se dotknout
a nejde chtít...
Jen cosi v srdci,
co se po roce
zase probudilo
říká mi že život
má smysl pro humor
ironický stejně jako já...
kdy hvězdy byly zakryté
a déšť bubnuje
do klenutých oblouků
našich snových chrámů
možná že z toho večera
nezůstane nic.
Jen tvůj dech
přicházející z dálky
lehce hladí tvář.
Čas neplyne
a dny jsou životem
známe se spousty let
a staré kamenné tváře
nám rozumí
ve světle luceren
možná že z večera
možná že z nocí
nezbude nic
nejde se dotknout
a nejde chtít...
Jen cosi v srdci,
co se po roce
zase probudilo
říká mi že život
má smysl pro humor
ironický stejně jako já...
4 názory
Lady_clash
25. 08. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
20. 08. 2008
to není skepse, to je prostě stav: kdy cítíš něco nádhernýho a stejně je ti to naprd :D