Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

snad nejsme...

18. 08. 2008
1
3
607
Autor
JEK
Snad nejsme ani tolik ztraceni
v půl sedmé ráno
děvčátko v květovaných šatech
z oblohy trhá drobné květy úsvitu,
široko daleko je rozsévá...
Snad nejsme ani tolik ztraceni
v trychlujícím trativodu deště,
s cizím dechem
tak blízko vlastní šíji,
s tenkým pramínkem počínajícího jara
ve vlasech vmotaným...
Věrnost jsme si křivě slibovali
na vysoké forbíně noci
z ptačího pohledu tak málo viditelné,
mezi lešením z panelákových domů,
s klíckami i pro jedno srdce tuze malými,
drze jsme na smrt zapomínali zavěšeni mimo chatrný balkónek
z pavučinky a kouře setkaný
A někde v zapomenutých horách
se rozštěkali psi
ku zabíjení tolik svolní
a vzduch rozezněl výstřel
z opuštěné kavárny

3 názory

Honzyk
19. 08. 2008
Dát tip
...tak tohle je nadhernej namet na obrazek, ktery se vobtiskovaly na hrnicky na bily kafe....super!:)...a ta pani, co malovala podobny holcicky vesely, se jmenovala Jechova, esi se nepletu...))

schyza
19. 08. 2008
Dát tip
No... tak trochu někde krkolomný... nezáživný... téměř nic neříkající... Nedozrálé literární ovoce..

sidonia
18. 08. 2008
Dát tip
přepatnáctěný, pro mě

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru