Láska a zvíře

nějaká pochmurná odpolední nálada... :-/

Zase Tě vidím.
Tvé ruce objímají mříže a hledíš do dálky.
/možná do té za mnou/
Jsme si tak blízko a přece tak vzdáleni.
Neplač, nemám rád když pláčeš!!
I obluda v propasti mezi námi už ucítila Tvé slzy...

Odvracím tvář... nechci vidět jak Tě trápí....
Tvé výkřiky se rozléhají a trhají mé srdce.
Zas tam ležíš... a já....
se musím dívat....
Proč nemůžu vzít Tvé rány na sebe?
Jednou..... jednou tu propast přeskočím....
přeskočíme.....
spolu.....


stmívá se.




/Zase/

---