Pohled Tvých očí svádivých

Stéphane Mallarmé (1842 – 1898) byl představitelm francouzského symbolismu, o modernismu lze tedy těžko mluvit - jak z pohledu literárního směru, tak z pohledu současného vývoje. Víš - ne, tušíš aspoň, kam se posunula literatura za těch více než sto let?

Ad Miroslawek: Mallarméa jsem přelouskal, tedy tu jedinou knihu, co měli! Bylo asi fakt těžké ho překládat a nedá se říci, že bych se nějak extra zhlédl v jeho modernismu, až na pár vyjímek. Mám raději básníky typu Villona než takovéto složité osobnosti...

Nechtěl jsem podceňovat Tvůj přehled a znalosti, jen jsem dal tip! Stejně jako jsem si znovu s odtupem času přelouskal Malého prince i vše další, co tam od autora měli, včetně Citadely! Taky snad všechno od Mirka Horníčka či ty Sovákovy paměti...Neříkám, že vždy souhlasím se vším, co čtu, ale je to dobrý impulz k zamyšlení nad věcmi, které člověk dříve přecházel...;o)

Dík, ale četl jsem a nebo vím, proč číst nechci ;o)

Tady nejde o schopnost něco vstřebat, spíš o jistý výběr toho, co mi v dnešní době chybí...Asi jako zvěř, když si hledá přírodní slaniska apod. I já naši výměnu beru jako kamarádské škádlení, nebudu-li přímo užívat toho Tvého výrazu.;o) Kdybych se opravdu urážel, reagoval bych jinak a věř mi, že by i to bylo nejen ve verších, ale i jaksepatří průbojné!Na Karla se juknu, až půjdu do knihovny! Od Mallaméa jsem ještě nic nečetl, musím zjistit, zda ho tam taky mají.Díky za tip!Taky Ti něco doporučím: Chalíl Džibrán-Zahrada Prorokova, Zlomená křídla ...Napsal ještě pár věcí, měl jsem všechno, co bylo v knihovně kmání a to chodím do více poboček.Jinak čtu všechno,co mi přijde pod ruku, teď třeba Bonmoty a citáty o víně všech chutí od Vráti Ebra. Taky i zamilované romány situované někam do středověké Anglie, abych měl o čem mluvit s kámoškami, co je to baví.../A leckdy to inspiruje!/ Nebo Dianetiku či Grófovy knihy o Holotropním dýchání....Je toho moc! Měj se fajn!Mirek

já se taky neurážím, spíš si z tebe dělám pr... zkus si přečíst Stéphane Mallarméa, konkrétně třeba Vrh kostek, abys tušil, jak jsou některé postupy modernistické, stará školo ;o) A zkus Šiktance, jestli to nebude nad tvé síly, když jsi řádně nevstřebal ani to 19. století.

Miroslawek: Teď nevím, čím bych Tě měl chtít urazit: Tou pochybností o tom, zda jsi to četl či srovnáním se známým pesimisticky laděným básníkem, co velmi osobitě psal o věcech, o nichž jiní mlčeli...Jeho báseň Mrcha či Mršina /teď už přesně nevím, je to dost dávno.../o něm dost vypovídá... Jinak, já se taky neurážím pro některé Tvé kritiky a snažím se je brát s humorem... Mimochodem, to, co mi dáváš do komentů optimismem nehýří, ale je mi to přesto bližší než Tvoje modernstické pokusy...Jsem holt ještě spíše ze staré školy.../Taky mám i dílka dost pesimistická nebo i rozverná až k pornu, ale ta raději skrývám a jen nemnozí je znají...;o)/

Delfín: tou otázkou se mě snažíš urazit?

A.H. Vždyť já vím! ;o)

V pohodě, já jsem si jen neodpustil malý vtípek, jen takový výstřel do tmy. Pochopil jsem to.

Oslovení "kůzle" je jen takovým synonymem pro hravé neposedné mládě /the kid/ a nemá nic společného se skutečnou kozou! I zpěvácké trio Vondráčková, Neckář, Kubišová si dalo název The kids, čili kůzlata a neznačilo to, že by dotyčné dámy snad byly zdrojem zdraví prospěšné bílé tekutiny...

Miroslavek: Charles Baudelaire by z Tebe měl radost...Četl jsi jeho Květy zla?

s kozou bych si jí nepletl, možná se dvěma

Odeklínání Pod kůží tvrdnou jizvy skrytě, s trhaně bledou grácií promnou krev drápky v intimitě, než krásu tvou tmou pokryjí. Snad chtějí, abys nevidomá roztrhla tvář si o trny pohledů, v nichž je úzkost doma, když závoj zdá se chatrný. Neskrývej oči v cárech stínu, neboj se ohně na lících, polknu tvé rty jak jeřabinu, zlou hořkost zralou v polibcích. Přes trpké stopky rudých skvrnek, vějířky vrásek v koutcích úst chutnají medem plody trnek, kterým se chtělo do mne vrůst. V nich zní hra kouzel předivoká, jen nech můj zrak, ať putuje skrz kaňku modři, škvírkou oka tam, kde máš srdce, Nimue.