Jak jsem proháněl ženský

Do puntíku jsem se řídil dle tvého návodu. Koupil jsem si hnědé boty (mám hněd oči), modré kalhoty, béžové kostkované tričko a tmavý hubertus. Vlasy jsem si stáhl tak silně, až mám trochu zpitvořený obličej. Vypadám jako bych dostal velkou botoxovou injekci. Zacvičil jsem si pro navození dobré nálady. Sprcha, deodorant a jsem připraven. Šel jsem kamkoliv. Po dvouhodinovém ježdění metrem jsem se zpotil a stejně tam žádná nebyla. Oslovil jsem tedy první dvě stojící na ulici. na otázku "Jste volné dámy?" jsem se dočkal odpovědi: "Jo. Tysíc kuřený patnácet sex". Z výrazu tváře dalších žen na ulici jsem usoudil, že by mě na delší vztah nechtěly. Poté jsem přece jen oslovil nádhernou dívku. Byla zřejmě němá, protože z její rázné gestikulace mám doteď monokl a oteklou tvář. V rozhovoru s další příjemnou slečnou mi zabránil chlap jako hora. Utekl jsem. Zkusím štěstí v knihovně. Oslovil jsem nejméně patnáct dívek. Bez úspěchu. Nakonec mě místní zřízenec vyhodil a ať prý neotravuji slušné lidi. Pak se to stalo. Dívka mých snů. Nádherná a celá živá. Po předchozích nezdarech jsem usoudil, že bude lepší neoslovovat ji, ale pozorovat co má ráda, kam chodí a co ráda dělá. Vidina společného soužití se jí asi nezamlouvala a tak jsem byl zanedlouho zatčen policií. Nyní jsem v cele předběžného zadržení a ptám se: "Co dál?".

---