Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Slunce se opíralo o obzor. Stromy šuměly, vítr se zvedal opatrně, jakoby ani neměl chuť roztáčet kohouta na radnici. Čilý ruch pominul, vlastně byl venku docela klid.
Lehce vstala, jen peřina zašustila, a protřela oči. Zívnutím odplavila poslední myšlenky ze sna a lokty vytvořila na prostěradle dolíčky. Nechtělo se jí. Ale bylo třeba vstávat, poledne se již chýlilo a ona ještě ani necvičila. Poškrábala se na hlavě, vlasy jí něžně stékaly a zahalovaly ospalá ňadra i klín. S lehkým vrznutím postele vstala a postavila se před zrcadlo. Připadala si ošklivá. Lehce zavzpomínala na dobu před pár měsíci. Měla úspěch, měla obdiv, lásku i sebevědomí. A přece nebyla spokojená. Něco chybělo...Vlastně možná ani nechybělo, jen chyběla jakási prostá věc – řekněme souhra. A co má teď? Vadnoucí postavu, náladu zavržených hraček a... A to je vše. Nic nezůstalo, nikdo ji nemá rád. Snad jen její přítel, ale ten tady také není. Poslední mohykán, mrtvý princ, co zapomněl dát pusu žábě a políbil krávu odvedle. I ta ironie stratila svůj smysl. Se skloněnou hlavou a unaveným výrazem se odšourala ke stolu. Těžce se posadila, vyhrnula si vlasy do čela a povzdechla si. Pak se znova zvedla, jako by si na něco matně vzpomněla a s disharmonickým vrznutím otevřela spíž. Jako by ta skříň vyjadřovala ji samotnou, její pocity. Zabírá zbytečně mnoho místa, vrže a vlastně je tu téměř jen kvůli jídlu. Opět si povzdechla, na poslední chvíli zastavila sebevědomou slzu, která chtěla utéct, a vytáhla koláč. Zbyla ho ještě polovina, musela ho před sebou ukrýt, ale teď, teď když už i naděje pozbyla smyslu, teď je už všechno jedno. Než však její ruka stačila pohladit ten hrob její duše na plechu, ozvalo se něžné a slabé zazvonění...
Kéž si toho světlého zvuku všimne, kéž její mysl objeví poslední zbytek naděje, nebo aspoň zvědavosti, kéž budu za těmi dveřmi stát já a budu moci jí pomoci...
Písmák