Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJedna noc v metropoli
Autor
Rendalt
Na ubytovnu jsem přišel úplně utahaný po celodenním pobíháním po Václaváku a vysedáváním v kavárnách.Z naší skupiny tam bylo už docela dost lidí;většina seděla na chodbě a popíjela bílé víno.Vrazil jsem na pokoj,zahodil bágl a popadl flašku červenýho s úmyslem se taky pořádně ožrat.
Stáhnout litr vína mi netrvá nikdy moc dlouho,teď sem to zvládnul asi za dvacet minut.
Několik holek od nás se mezitím vypravilo zpátky na Václavák obrazit pár diskoték.Někde sehnali nějakýho skrčka s odstátýma ušima a s ohozem jako šašek,kterej jim nasliboval,že jim ukáže „jeden fakt hustej podnik“Na oplátku asi čekal,že si s některou vrzne.Nevrzl si.
Ani já jsem neměl v úmyslu shnít na ubytovně.Proto jsem se zvedl a vydal se do nedalekého baru,kde jsem chlastal už předchozí den.Šel jsem sám;na nikoho kdo zůstal na pokojích sem neměl náladu.
V baru bylo prázdno,jen pár závisláků vzadu házelo výplaty do automatů.V televizi na stěně běžel fotbal a do toho hrál jazz.Šel jsem k baru a objednal si víno.Barmanka byla ne moc hezká,vysoká a s výrazem kyselé prdele.Když jsem s ní zkoušel mluvit,odpovídala stroze a slovo úsměv asi taky moc neznala.Po chíli sem to vzdal a raději sem se věnoval chlastání a kouření jedné za druhou.
V televizi zrovna běžel box.Mezitím do baru přišlo pár dalších lidí,obrátil sem se tedy na jednoho chlápka co seděl u stolku vedle:
,,Boxují v opačném gardu.“
,,Mě to vůbec nezajímá.“
,,Nezajíma tě box?“
,,Ne.“
,,No mě jo,sám trochu boxuju,ale jen amatérsky.“
,,Mně to je úplně jedno.“
,,Jedno?“
,,Dívejte se jinam a nemluvte už na mě.“
Usmál jsem se.Nejradši bych tomu čurákovi vrazil popelník do ksichtu,ale řekl sem si,že bude asi lepší nevyvolávat potíže.Hleděl sem si tedy dál svého chlastu,rundy už sem dávno přestal počítat.Pořád sem se ale nudil,protože sedět v baru kde není žádná sranda,s kreténama co nezajímá box a s barmankou která je jak leklá ryba,to mě vážně nebaví.Navíc sem začínal cítit,že už v sobě mám nadbytek vína.Zvedl sem se a šel na záchod,kde jsem si strčil prsty do krku a vyhodil přebytečnej náklad.Pak jsem se vrátil na bar a objednal si další pití.Běžná rutina..
Po pár hodinách přišli dva opravdu veselí chlapíci.Měli už slušně v hlavě a vypadali docela přátelsky.S jedním sem se dal do řeči.Vykládal mi,že dělá průvodce a dneska se zrovna ožral s bandou Litevců.Fajn chlapík.Dokonce se jmenoval stejně jako já..Kecali jsme dlouho,pak jsem ale musel odejít.Rozloučil sem se s ním a dal si ještě jednu rundu na cestu.Byl jsem tam něco přes tři hodiny.
Když sem přišel před ubytovnu,bylo tam zase hodně lidí.Většinou to byly holky od nás,ale i pár cizích borců,prej bývalí spolužáci.Postávali jsme před barákem,pokuřovali a občas sem s někým prohodil pár slov.Každopádně se pořád nic moc nedělo.Seděl jsem na zábradlí vedle vchodu.Pak mě nenapadlo nic lepšího než pověsit se za okap.Odrovnal jsem při tom odpadkovej koš,na který sem při tom stoupnul.Visel jsem tam jak kretén.Napadlo mě vylézt na střechu.Na baráku byla vodorovně se zdí přidělaná železná tyč.Vyšplhal jsem se po ní až nahoru.Totálně ožralej sem stál na střeše ubytovny a všichni na mě čuměli.Zařval sem na ně,že asi skočím dolů.
,,Ty vole,to je magor.“
,,Hej,hlavně neskákej!“
,,Chlape,já tě fakt obdivuju.“
,,Slez dolů a neblbni!“
,,Jestli skočíš,dostaneš do držky!“
Výkřiky se množili a já si připadal pořád stejně.Znuděně.Nejradši bych vytáhl ptáka a ty lidi tam dole pochcal.Jako na potvoru se mi zrovna nechtělo.Pak mě napadlo skočit do vedlejších keřů,ale to bych se už potom taky nemusel zvednout.Nakonec sem si řekl,že asi vážně slezu.Shodou okolností mi zrovna někdo z dola slíbil za slezení pusu.Naneštěstí to byl jeden z těch cizích borců.Bylo mi to jedno.Šel jsem k němu a dal mu ji.Všichni se začali hrozně smát.Obešel jsem všechny ženský co tam byly a všechny je políbil.Víno ve mě vřelo a já začínal být strašně nadrženej.V tu chvíli bych si to rozdal s kteroukoliv kundičkou,která by si o to řekla.Velice nebezpečný stav.
Byla tam i holka jednoho kluka,který sem s námi nejel.Býval to můj dobrý kamarád,ale pak sem ho zničeho nic začal strašně nenávidět.Ani vlastně pořádně nevím proč.Šel jsem za ní.
,,Dej mi pusu.“
,,Já nemůžu.“
,,Ale můžeš.“
,,Ne,to nejde,ty víš proč.“
,,Ale jde.“
Chytl jsem jí a vlepil jí francla.Byl jsem tak nabroušený na toho bývalého kámoše,že bych mu ji z fleku přebral a pořádně si to s ní rozdal.O to ona ale nejevila zájem,tak jsem jí nechal být.
Ležel jsem na trávníku před barákem a čuměl do nočního nebe.Někdo si nade mě stoupnul a vyfotil si mě.Byla to má kamarádka Patty.Chytil jsem jí za lýtko a pořádně zmáčknul.
,,Co se děje?“
,,Jdeme do baru.Jdeš s náma?“
,,Jasně.“
No a tak jsem se zvednul a šel s celou tou bandou zase do toho zkurvenýho,nudnýho baru.
Už tam přibylo pár lidí.Můj starej známej průvodce hrál šipky s pár klukama,který jsem tam viděl už předchozí den.Všichni od nás šli k jednomu ze stolů,jen já si zase sedl na bar.Dal jsem si další rundu vína a zapálil si.Takhle sem tam tiše seděl a popíjel,zatímco všichni ostatní chlastali a kecali a smáli se jak blbý.Po cvhíli mi klesla hlava na pult a já usnul.Vzbudilo mě zacloumání ramenem. Byla to ta ne moc hezká barmanka.
,,Tady se nespí.“
,,Jo jo,žádnej problém.“ Motal se mi jazyk.
Kysele se na mě podívala a pak odešla.Já se raději zvedl a šel k naší skupince.Sedl sem si do měkkého křesla a vychutnával si ten pocit být hezky vožralej.
Nevím jak dlouho sme tam seděli,ale každá sranda jednou končí.Cestou zpátky sem nesl někoho na zádech a pak vyšplhal na jakousi sochu u silnice.Chvíli sem poseděl,zakouřil si a pokecal s pár lidma,co ještě byli před barákem.Byla tam i ženská,kterou sem kdysi přeřízl na jedné oslavě.Dneska to ale vypadalo,že si asi říct nedá.
Za chvíli sem musel jít zase na hajzl strčit si prsty do krku.Vyblil sem asi litr vína a vrátil se,ale nikdo tam už nebyl.Vrazil sem do pokoje a práskl sebou na postel.Můj spolubydlící už dávno spal.On na chlast moc není.Narozdíl ode mě.
Vzbudil sem se asi v pět ráno.Bolela mě hlava,ale jinak v klidu.Mnohem horší byl ten komár.Znáte to.Ležíte v noci ve tmě a najednou uslyšíte bzučení u vaší hlavy.Oženete se a doufáte že toho hajzla sejmete,i když šance je minimální.Nechcete být poštípaní,ale zároveň se vám nechce vstát,rozsvítit a hledat ten otravnej hmyz.Tak tam jen ležíte,snažíte se co nejvíce přikrýt a když slyšíte bzukot,tak sebou hazíte a mlátíte kolem sebe.Nakonec to ale stejně vzdáte a smíříte se s tím,že si celej den budete škrábat štípance.Jenom nevím,proč nešel taky na toho co ležel vedle.Asi ze mě cítil chlast a chtěl si taky užít.Doufám že ho ta moje naředěná krev zabila.
Ležel jsem asi tak do šesti a pak sem se šel vysrat a osprchovat.Záchod byl plný zaschlých kaluží vína,jak jsem tam vnoci blil.Trochu sem to tam utřel,aby správce nenadával.Sprcha mě pěkně osvěžila a nabudila,jestli víte jak to myslím.Na to existuje snadná pomoc.
Ostatní už mezitím taky začali vstávat.Vzal jsem si něco na jídlo a sedl si ke stolu.Všem kolem bylo blbě a vypadali hrozně,jen já si tam v pohodě jedl.Za chvíli si za mnou přisedla Patty,usmála se na mě a povídá:
,,Tak co,dobrý?“
,,Jo,docela jo,akorát včera byla strašná nuda.“
Zasmála se a šla si udělat kafe.
V Praze se mi moc líbilo.