Marián

Na červený ukrajině uháněl Marián – debil a zdravil každýho koho potkal lidi ho znali a tak ho taky zdravili jednou když jsem vynášel smetí vybaf na mě Marián z popelnice sháněl oblečení jídlo a hračky dal jsem mu pornočasopis kterej už mě přestal bavit Marián mi poděkoval a pokračoval v hledání něčeho užitečnějšího pamatuju si – když jsem byl malej hrál jsem si s ním párkrát : „ Mariáne ! žijem v Rusku- Československu nebo v Argentíně?“ „ V Argentíně!!! „odpověděl pamatoval si vždycky to poslední jednou mu sígři namazali chleba hovnem nesežral jim to pitomečci nevěděli že mu za to musej dát aspoň gumovej balón aby si moh jít zakopat na velký fotbalový hřiště kde hráli jeho bozi Okresní přebor málokdo věděl kolik je Mariánovi roků málokdo věděl odkud se ten veselej debil vyloup jednou vyhrabal z popelnice polozlomenou brankářku chtěl si s náma zahrát hokej postavili jsme ho do brány a pálili to do něj tenisákama i pukama jinej by uhnul – Marián ne! nechal se skoro rozsakrovat a ještě se u toho skvěle bavil dneska už nechytá dneska už tu možná není ta dobrá duše za hračku a za přízeň věrná jako pes dlouho jsem ho neviděl třeba už jezdí na tý svý ukrajině Pantátovi po dvorku myslím že i tam mu pozdrav vrátěj…

---