Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLa ropa
Autor
Vaud
Mám kajak. Mořský nafukovací kajak je sen každého malého kluka. Není divu, že mě k vodě doprovází pokaždé houf dětí. Lidé si mě zpočátku i filmovali, když jsem se sápal na kajak a padaly mi plavky. Jak říká moje kamarádka Silvie, co mi poprvé nesla k vodě pádlo: „Vidět tě lézt na kajak a nesmát se, bylo jedním z nejtěžších zenových cvičení“. Teď už jezdím denně a nejradši mám velké vlny. Prostě frajer s nafukovacím kajakem.
O prodlouženém víkendu byla naše pláž plná windsurfařů. Schválně píšu windsurfařů, protože tu máme i surfaře, kteří vítr a plachtu tolik nepotřebují. Tento víkend ale foukalo hodně, byly velké vlny a silný proud zanášel všechny směrem ke skalám na pobřeží. Díval jsem se z kajaku na pěknou slečnu, jak zápasí s plachtou kousek od skal. Vystrkovala na mě zadeček, což se mi zdálo - na rozdíl od mých nezdarů na kajaku - hodně sexy. Úplně jiný typ zenového cvičení. Po chvíli to vyčerpaná vzdala a čekala na člun odvážející windsurfaře ze zálivu. Přijel jsem blíž na kajaku a prohodil něco o počasí a nabídl pomoc. Zblízka a zepředu byla ještě hezčí. Slečna zdvořile poděkovala a trochu odměřeně mi sdělila, že čeká na člun.
Chvilku jsem pádloval nazdařbůh. Jel jsem se podívat, jestli Němec, co leží naznak, jen odpočívá. Objel jsem bójku a vydal se zpátky. Všimnul jsem si, že „moje slečna“ je už skoro u skal a člun na druhé straně zátoky. A záchranáři na kafi. Teď přišel můj okamžik. Neohrožený plavčík z Pobřežní hlídky zachraňuje! Koupil jsem si na kajak záchranné lano, protože mám v zásadě dobré srdce. A právě se mohlo hodit! Přijel jsem znovu ke slečně. Byla už dost vyděšená. Skoro narážela na skálu a přes vlny nebyla vidět. Teď měl nastat můj hrdinský okamžik! Odvázal jsem lano a pronesl osudnou větu. Španělskou větu, která slečnu vyděsila víc, než hrozící smrt na skalách. Chtěl jsem navázat své lano na nějaký provaz, co měla na prkně. Anglicky se provaz řekne „rope“. Nějak jsem usoudil, že to bude podobné i ve španělštině – „la ropa“. Chyba! Tohle slovo znamená ve španělštině prádlo či oblečení. Moje věta „quita la ropa y pasa me la“, pak zcela určitě neznamenala „odvaž provaz a podej mi ho“. Řekl jsem totiž: „svlíkni si prádlo a podej mi ho“!!! Vytřeštila na mě své čokoládové oči a začala velmi důrazně vrtět hlavou. Takový průběh záchranné akce neočekávala ani v nejhorším snu. Místo Davida Hasselhoffa - zvrhlík na nafukovacím kajaku!! Pár vteřin před smrtí jí chci svlíknout! El perverto en un kayak inflatable! Abych jí vysvětlil, oč běží, tak jsem ještě mával svým provazem. Moc mi to na důvěryhodnosti nepřidalo. Ještě jsem asi dvakrát zopakoval v dobré víře, aby se svlíkla a rychle mi hodila prádlo, že nemáme moc času.
Pak se odněkud zjevil snědý kudrnatý záchranář. Zenové cvičení pro dámy. Naložil slečnu pár centimetrů od skal. Dostalo se mu za to obdivného pohledu zachráněné i všech paní a dívek na pláži. Při odjezdu se slečna ještě naposledy otočila. Rozpačitě jsem pádloval opodál. Když jsem rozpačitý, tak nevím, co s rukama. Na kajaku můžete pádlovat a nevypadá to tak trapně. Usmála se a řekla mi španělsky: „Díky, ale možná někdy příště“. Pak mi zamávala z lodi a odjela zpátky na otevřené moře. Vytáhl jsem kajak na břeh a šel s kámošem na pivo. Záchranář ze mně asi nebude…