Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSedmero hledání
Autor
Eriu Crann
1. Hledala jsem na okraji víček pár kousků odrazů, z nichž bych směla snít.
Tužkou zkoušela jsem je zachytit do pavučiní rozpuknuvších listů.
Nelze skrýt sebe v obraze a nelze vše vyjádřit.
2. Hledala jsem ve zvířeném prachu čeho se zachytit, když oči jsou oslepeny.
Prach hlíny ulpíval na zpocených dlaních, na čele a ve vlasech.
Byla jsem slepou hliněnou figurou na šachovnici.
3. Hledala jsem na kamenných schodech skal v pevnosti pevný řád jejich stání.
Však všimla jsem si, základním jejich pohybem je pozvolné rozpadání.
Nestála jsem tam s nimi dál, jsem celistvá.
4. Hledala jsem v pohybech klíční rostliny sílu narovnat se a nést vlastní tíhu.
Přišlo krupobití a z lístků zbyly polámané vonící úlomky života.
Nesměla jsem je chránit, co roste, má vlastní osud.
5. Hledala jsem v hlasech divokých husí zprávu, která letí dál, neznajíc překážek.
Skála však křik polkla a ozvěnou neodrazila.
Jak zvuk zanikal, ticho uvnitř mě rostlo a já našla vlastní promluvu.
6. Hledala jsem v trnitých šlahounech ostružiní význam bolesti a cenu trpělivosti.
Mé nohy krvácely a já toužila odejít.
Uviděla jsem tmavé plody nalité sladkou šťávou, jedla je a zachutnaly mi.
7. Hledala jsem v bezčasí vyváženost mezi bděním a snem, rozumem a citem.
Ležela jsem nepatrná a kolem šly dny, aniž bych zavírala oči.
Když jsem chtěla vstát, své tělo jsem už neměla.