Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Věšáci přece nemluví...

26. 09. 2008
0
0
677
Autor
Estel.le

To sem tenkrát byla moooc zamilovaná, ale bohužel pouze platonicky. Mno a když sme si jednou s mým "vyvoleným" na jedný akci hráli na věšáky, vyšlo ze mě toto...

Najednou sníh
začal se snášet z nebe na zem
Já nevěděla jak říct
že jsem do Tebe prostě blázen

Neb věšáci přece nemluví
City svý nosí v sobě
Kéž beze slov mi rozumíš
i když je ticho jako v hrobě

Vločka tu bílá, zbloudilá
spadla mi na rameno
Chladem svým v srdci vypálila
na věky Tvoje jméno

Teď uvnitř křičím Miluju tě!
Chci šeptat Ti to v obětí
Ty však jen řekneš Ticho kotě
věšáci přece nemluví...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru