Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠach
27. 09. 2008
17
23
3565
Autor
malinka_hvezdinka
Je to trochu jako v černobílém filmu -
postel bíloprázdná
a igelitky šoupou rohama
o šachovnici v kuchyni
Silueta sedící na židli
chytá cigaretový kouř
mezi prsty
V nejdřívějším ranním světle
pronikáš oknem mé rozespalosti
Nemůžu tě pohladit
po vlasech...
23 názorů
První sloka super, potom je to pro mne trochu matoucí, trochu nevím vo co tam go na konci
ale už jen za bíloprázdnou postel a igelitky dávám tip
malinka_hvezdinka
29. 09. 2008malinka_hvezdinka
28. 09. 2008
Je to trochu jako v černobílém filmu -
postel bíloprázdná
a igelitky šoupou rohama
o šachovnici v kuchyni
- myslím, že tohle je opravdu nejsilnější část, pak už to spadne někam do klišé a celé se to rozpustí v nasládlé mlze.
"Je to trochu jako v černobílém filmu -
postel bíloprázdná
a igelitky šoupou rohama
o šachovnici v kuchyni"
rozjezd je parádní a zbytek to jen potvrzuje. originálně pojíš a metaforuješ... tip
Mluví na mne a pěkně... trochu mi vadí ten šustící igelit, silueta v cigaretovém kouři je snová a "pronikáš oknem mé rozespalosti" úžasně působivé */