Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta
03. 10. 2008
28
30
3253
Autor
kapitan
Tolik se bojím prázdna v dlaních
a tmy co zvolna klíčí v nich,
vždyť já již vlastně nevím ani
na jakých jsem to zbloudil rozcestích.
A opět hledám cestu zpátky,
počítám čas,který ještě zbývá .
A zima je mi
a mám strach
neboť tuším že se připozdívá.
30 názorů
moc pěkné, plné citu, ovšem těch "a" je na začátcích nějak moc na můj vkus. Ale přesto ***TIP***
sestricka.slunicko1
27. 10. 2008
Neměj strach, kdo se bojí, nesmí do lesa a neotáčej se dozadu, minulost nezměníš, budoucnost snad. Ale jinak moc hezký ... stále čekám na nějakou optimistickou ***
Čím obecnější téma, tím nesnadnější k otevření, a přece je kapitán sdílí přesvědčivě. Asi ví, že není sám a komu v poledne na cestu svítí hvězdy, ještě světlem neoslepl.
Miroslawek
03. 10. 2008
občas rytmicky nesedí, ale co se dá dělat :) hodně slibný začátek a celkově celkem fajn.. jen jsem troch ualergická na slovo "připozdívá", protože zavání klišé *
mluví na mne... je marné hledat cestu zpátky... a ten strach, člověk se s ním naučí žít... myslím, že toto není jen podzimní nostalgie... */
neboj..
i večer může mít rozzářenou oblohu
i měsíc umí rozsvítit
a když ne!
..tak ráno se zas rozední..../**
"snad" mi příjde nadbytečné ... nesedí mi tam rytmicky. Jinak se hezky převaluje v ústech
hodně civilní věc, na nic si nehraje
*t