Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHlubinná
05. 10. 2008
18
18
2753
Autor
Hesiona
Možná se díváš do hlubiny,
a dole nic,
než tma
a stíny,
groteskní
chmurná zákoutí,
jak v Zámku hrůzy o pouti,
a dojdeš-li až na dno sebe,
lepkavé ticho rudohnědé.
Ze strachu pevně svíráš oči
- za víčky dál se hloubka točí!
A marně hledáš záchranu
v mlze, co padla po ránu.
Hlubina bílá s němým hlasem
najednou dívat začíná se...
a dole nic,
než tma
a stíny,
groteskní
chmurná zákoutí,
jak v Zámku hrůzy o pouti,
a dojdeš-li až na dno sebe,
lepkavé ticho rudohnědé.
Ze strachu pevně svíráš oči
- za víčky dál se hloubka točí!
A marně hledáš záchranu
v mlze, co padla po ránu.
Hlubina bílá s němým hlasem
najednou dívat začíná se...
Pro mě je modrá hladina
ten bod, kde všechno začíná.
Chladivá,
plná víření,
dost silná, že se nezmění,
když vkročím do ní,
plná splínu
a mlčky jdu až na hlubinu.
Tam dole,
v šerých zákoutích,
střádám si tajně každý hřích,
a hýčkám snové představy,
o růži, padlé do trávy,
co trny ztrácí ve víně
pro lásku k modré hladině.
ten bod, kde všechno začíná.
Chladivá,
plná víření,
dost silná, že se nezmění,
když vkročím do ní,
plná splínu
a mlčky jdu až na hlubinu.
Tam dole,
v šerých zákoutích,
střádám si tajně každý hřích,
a hýčkám snové představy,
o růži, padlé do trávy,
co trny ztrácí ve víně
pro lásku k modré hladině.
A všude kolem hloubka měkká,
houpavé ticho, které čeká,
až zapomeneš na stíny
a vstoupíš do své hlubiny.
houpavé ticho, které čeká,
až zapomeneš na stíny
a vstoupíš do své hlubiny.
18 názorů
Až si vzpomeneš, koho ti připomínám, tak mi to řekni. Sama jsem zvědavá :o)))
čoveče - někoho mi stylem hodně připomínáš. až podezřele :)
ale rozhodně zaujalo, poklona a potlesk
Jarmila Moosová Kuřitková
10. 10. 2008
nádherná, absolutně dokonalá, jungiánská ...
:)
napadá mě k tomu už jen: Lk 5,4
aleš-novák
06. 10. 2008_Rebelka11
06. 10. 2008Miroslawek
05. 10. 2008
Děkuji, už hrozně dlouho mě nikdo tak nepochválil. Velmi si toho cením :o)