Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se....a to léto
05. 11. 1999
0
0
1363
Autor
freudik
Jako zář jež v objetí
lhostejnosti
vychladne,
jen bláhový a úplně němý řekl:
"Čekej pokorně".
A já čekal další stíny,jenomže světlo
pohltilo vše a bílá luna
se zařehtala do bezvědomí.
Planul jsem
Byl jsem
Vesmírem zdivočelým
Soustem ke spolknutí
Prvotním hříchem
Lenochem v koutě poznání
Opičí tlamou
Hřmotným hromem
Ševcem svých cest
Prapůvodním obyvatelem
Deklarantem
Zcestovalým tlumočníkem.
A to léto všechny labutě změnily svou
barvu a prasečí hlava se oddávala
svým snům.
Né,né,né
Kamenným stiskem
svého obličeje ráje se tvůrci ve svých
čistotách bičují hlasy,které
jdou slyšet tak dál.
Umírají pokorně a se vší úctou.
Máš tu úplně fantastické obsaty a asociace, zajímalo by mě, kam na ně chodíš :-) ale dohromady je to takové chaotické, tentokrát opravdu nevím, co jsi tím chtěl říct. Ten začátek ještě vyvolává nějaké představy, ale má to takové pokračování, že jsem jenom zmatena. Promiň.
Není to až tak zmatený. Možná že chytám asociační nitku. Jo asi tam je, ale nejsem si jistej. Když to čtu podruhý, nacházím jí, ale je mi jako bych ji ztratil... Dobroš.