o

Ale to je nebetyčné klišé a fráze... Co by na tom bylo originálního?

já bych viděla ke konci tunelu spíš světlo

Mám za to, že na tom zase až tak moc paradoxního není, a neobvyklého koneckonců také ne. Je to jev, který víme, jak a proč funguje a umíme ho zopakovat.

Jistě. A o jeho paradoxnost a neobvyklost.

Tady šlo asi hlavně o ten kontrast, jestli se nemýlím.

To je krásné!

Haiku jsou pootevřené dveře, ne rozvalená vrata...

Haiku má být transparentní. Sáhodlouhé objasňování kde bylo světlo a kde tma, kde byl začátek a konec, tunel a netunel, metro nemetro.. není žádoucí. Bohužel tohle dílo se s tím potýká.

Krkolomné nic se zakouslo do patra Hromádka slabik nepřipomíná vám to náhodou něco ?

Zvrhlíku, taky z toho nemám ten správný čtenářský požitek, víc Ti k tomu neřeknu, vem si něco od Houmelese i Nerouška, musel bych jen opakovat jejich kritiky. :-)

zvrhlíku, vždyť o tom mluvím. Světla vlaku se odrážejí na stěnách tunelu. Ale to je jedno. :o) Wal.

Ale to já vím, jaká světla na stěnách tunelu máš na mysli. Já bych ten kontrast asi hodil v absurdním střetu dvou temnot: v tunelu a před tunelem, vlastně za tunelem. Ta druhá temnota je ale o to horší, že čekáš na světlo...

Jak to? Přinejhorším vykouknu z okna ve směru jízdy vlaku, ne? Kolikrát jsem tunelem jel, a na stěnách světla nebyla a tak jsem neviděl často vůbec nic (světlo světlometů k mému vagónu tedy nikdy v tunelu (ani mimo něj) ke mně nedoletělo), ale teď díky novému pražskému spojení udělali nový tunel, který má na stěnách světla, tak jsem pro změnu něco viděl, ale když jsme se blížili ke konci tunelu světla ubývalo místo, aby ho přibývalo, byla zas tma a viděl jsem prd.

Ano, cestující totiž nemohou vidět ani tu tmu na konci tunelu :-).

waldekke: tvé pozoroání ne, ale naroubovat toto pozorování do toho haiku asi jo, páč ta světla jsou na stěnách a ne po stranách vlaku

Nemusí. Ale je to nejjednodušší vysvětlení. Pokud si dokážeš vysvětlit nějak jinak, že na konci je tma, tím lépe. Strojvůdce vidět musí, ale já nejsem strojvůdce. Já asi světlo, které svítí před vlak, asi neuvidím, když jsem v kdovíjakém vagónu za lokomotivou, ne? A i kdyby, kdo říká, že je to protiklad absolutního světla a absolutní tmy? Takové vyostřené protiklady jsou dost nezenové. I v osvětleným tunelu je nějaká tma a naopak i v naprosté tmě (zataženo, nov, noc) jsou nějaká světla. To bychom museli jet někam do KLDR, aby tu byla poblíž trati absolutní tma. tam jde o tu změnu (spíše) světlo -> (spíše) tma téměř naprostá tma - naprostou tmu nemáš téměř nikde Světlomety mohou být rozbitý, to tě nenapadlo? Ale to není důležitý, protože ani s rozsvícenými světlomety, já v x. vagónu toho světla moc neuvidím. Jestli vůbec nějaký. Třeba můžu být v posledním vagónu. A nebo se dívat posledními dveřmi vlaku ven. Nikdo taky netvrdí, že se to musí dít v jeden jediný okamžik, ale stačí na to dva okamžiky krátce po sobě jdoucí. (nejdřív světlo a pak tma) jarní moře - vlnka za vlnkou po celý den Buson Strojvůdce něco nejspíš vidět musí, ale cestující v x. vagónu nemusí vidět nic. Tj. nejdřív světla a pak tmu.

Musí být noc, aby tam, kam tunelem míříš, byla tma? Tak to jsem Tvoje haiku nepochopil už vůbec. Myslel jsem, že se snažíš vyjádřit, že zatímco světla poo stěnách ubíhají dozadu, vepředu je tma (tedy relativně větší tma, nejsem strojvůdce). Hm, hm, tak to jsem rád, že jsem Ti tip nedal. Je to vlastně blbost. Strojvůdce má přece ZAPNUTY SVĚTLOMETY. Chápeš to? Strojvůdce musí v tunelu vidět, stejně jako musí vidět, když vyjede z tunelu, třebaže do noci. Bože, jak jsem mohl být tak slepý?

ja jsem konzervativni a kdyz mně haiku nedava 5-7-5 a kdyz mně bez dlouhosahlych vysvetlování co je co, kde je kontrast a pohyb a kde to vychazi z nejakeho postrehu a logiky -NEOSLOVÍ - pak v tom haiku nevidim a nevnimam ho tak.. to, ze si se Zvrhlikem nerozumim ve vykladu haiku, ale neznamena, ze rozumim haiku, spis se haiku snazim vnimat jinak nez on... ON ma pravo si ho vysvetlovat po svem a urcite se snazi ho i po svem vytvorit..asi vi o haiku dost a cte o nem kde co, lec jeho vlastni haiku me neoslovuje..proto neber tuhle kritiku jako neco osobniho Zvrhliku, ale tip ti proste nedam, a ver , ze bych rad.. pro me tohle neni haiku..sorry !

zde jen tma, ztotožňuji se s textem.

ne, nejdřív bylo světlo :) světlo a tma

tma a tma.

no vidis to me nenapadlo hned myslim takhle:)

stačí, aby byla venku noc (nov a zataženo k tomu) a máš na konci tunelu tmu

chystas se v tom tunelu umrit?:) jinak by mi ta tma nedavala smysl

Hej, zvrhlíku, moje pozorování není krkolomné. Když se blíží metro, ale ty ještě nevidíš jeho světla, odrážejí se už od stěn tunelu. Si to vyzkoušej. :o) A jinak, ano, myslím tu čáru. A to haiku mi přijde vtipný. A mimochodem, ta světla se hýbou, jak se blíží ten vlak. :o)

světla se nehejbou, hejbe se pozorovatel, což je z kontextu jasný pohyb je možné chápat i šířeji jako změnu a ta tady jednoznačně nastává viz věty: vyjednávání se pohnulo kupředu nebo je ještě názorněji vyjednávači se hnuli z místa - lze to číst doslovně, ale i přeneseně, že dosáhli změny ze zamrzlého stavu vyjednávání a že se konečně hnuli z místa, tj. že došlo ke změně k lepšímu pak už nejsou nějaká hejbající se světla nutná, neboť kritérium pohybu bylo splněno ona ty kritéria, která tu často aplikuji je třeba vnímat šířeji než doslova, jinak by se mnoho klasických haiku do těch kritérií vůbec nevešlo tj. pohyb i jako změnu a protiklad i jako juxtapozici (klidně mohlo dojít k mírnému významovému posunu při překladu na www.haiku.bloguje.cz) už jen z tohoto prostého důvodu je nutno brát v potaz co nejširší význam těchto 2 slov

Ten pohyb světel tam chybí. Že uhánějí dozadu. Aby bylo jasné, že na konci tunelu číhá tma.

waldekke ti přidal třetí možnost (i když asi nejméně pravděpodobnou a trošku krkolomnou) na konci (nejlépe konečné) stanice metra

waldekke: tadle interpretace mě nenapadla - autor může být vlastně ve stanici metra (tj. v podzemním tunelu) a na obou koncích nástupiště je tma - i tak by se to dalo interpretovat (zvlášť, když to bude konečná stanice, ze které se dá jet jen na jednu stranu) Myslíš u tý bílý čáry? Už kolik krát mě napadlo, co bych dělal, kdybych tam spad před přijíždějícím "vlakem". Jestli zalehnout, snažit se vydrápat nebo zdrhat. :)

ke konci tunelu ... ke konci cesty ... kdyby to slovo bylo nutné, tak by tam bylo, krása haiku je právě je v tom, že postradatelná slova vypouští nebo to snad bez té cesty a tunelu nedává smysl? já myslím, že dává doplněním různých (ale do kontextu pasujících) vypuštěných ("elipsovaných") slov haiku může získat další rozměry... Chybí-li ti pohyb či změna pak je zde: 1) světlo se mění na tmu, uzavřený prostor na otevřený dejme tomu 2) aby se světlo mohlo přeměnit na tmu musí se něco hejbat, ať už je to auto, vlak nebo cokoliv jiného jedoucí, jdoucího skrz tunel ještě je tam jedna (respektive dvě - ale aluzi na úsloví o světle na konci tunelu nepočítám, protože ta je snad každému dostatečně zřejmá) literární aluze na známého a oblíbeného českého básníka (kdo ji (respektive ho) první objeví dostane ode mě malý a bezvýznamný bod :)) a po jejím uvědomění se otevřou dveře k dalším interpretacím... ------------------------- A jak tedy? :)

:o)... také máš v metru pocit, že bys měl skočit? Někde jsem četl, že to prý napadne každého... že to je ten "ďábel našeptávač". ... * za nápad. Wal.

Statické. Ke konci čeho tma? Vím, co chceš říct, ale jinak by to mělo být, jinak.

..nejsem haikista,ergo neumim je psati, cist snad ano: a tohle mi do oka nepoadlo, proc, nevim...neurcite, bez vypovedi...tedy pro me...

A co tím chceš jako říct. :)

To je lešení po haiku. Život vyhořel.