Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVločky
Autor
Květoň Zahájský
Přivanulý
k rtům se choulí
zakaboněný
do límců
Učí se horce sáhnout,
mráz proklejí
zatím
na další obejmutí
už se těší
když se spouští
na postříbřených
skluzavkách
Vydechnou odesklením,
zem opijí
do tajných koutů spadený.
Nepolapený…
Nepolapený…
Neforemný
v tvar se hroutí
za nabízení
nabízí
Učí se horce sáhnout,
skrytý a opuštěný
není v nich ani kousek
neprohledaný
a zapovězený
se smí…
Od zítřků.
Spolu jdou, jdou, jdou - dlouhou alejí.
Jdou, jdou, jdou - žárem spálení.
Nepodmíněný a nepostradatelný
myšlenky hází za hlavu,
umějí hrát i bez kulis.
A tak jsou, jsou, jsou - sobě každý poslední.
Jsou, jsou, jsou - nenasytní, lhostejní.
Nepodmínění a nepostradatelní
si ublíží jenom malou bolestí.
Kapička touhy, kapička štěstí,
kapička lásky sevřené v pěsti,
kapička rosy, kapička vína,
kapička krve z dívčího klína,
už se neví
kdo vyhrál.
O čem sní, sní, sní - když dohrají si na štěstí?
O čem zní, zní, zní - ty kroky z nočních náměstí?
Nepodmíněný a nepostradatelný
to odcházejí o berličkách lásky.
Nepolapený…
Nepolapený…
Nepolapený…