na

dobrá, řekl bych. ještě se ale vrátím:)

Pěkný Kůžičky hořkosti se mi teda nelíbí Poslední verš super

*

hmmm ***

*

hodně dobré. oslovilo mě to sdíleným tématem. **

Bolí, a možná právě proto.

Slova, ktoré liečia...*

Tomu se báseň říká...

naděje každého rána..o

Poslední verš dává básní úzký osobní význam, ale pro to byla také napsána, pokud jde o ty ostružiny, je to dvojsečné, na jedné straně významově otrneš v ostružinách, které také docela píchají, je správné, ale přece jedn ostružiny jsou nositelem výrazně pozitivního významu. Ale i tak se mne báseň dotýká.

překrásná*

děkuju katugiro: k ostružinám - možná jsou fakt mimo, trochu vzkaz sobě a jednomu moudrýmu člověku, který je dávno ukradl Seifertovi, používal jako metaforu pro konkrétní stav a dlouho mě s nima trápil a pomáhal.. díky (V tvých polibcích je příchuť vín, čím je jich více, tím jsou sladší, ale to vše mi nepostačí, chci s tebou jít jak chodí stín. Jsi zlá jak proutí ostružin, a myslím na tě jenom v pláči. V tvých polibcích je příchuť vín, čím je jich více, tím jsou sladší. Vezmi mou hlavu ve svůj klín, je hebký jako peří ptačí. Zaženem rychle můry vin, které tě svými křídly tlačí. V tvých polibcích je příchuť vín, čím je jich více, tím jsou sladší.)

Neštudoval jsem do hloubky, slova působí i na podvědomé úrovni. A název... ten je v souladu se zbytkem básně prostě boží! *

Začátek éterický, ale pátý verš to kazí: noc tančící ostružinami, to je z jiné kategorie. A závěr taky. Tak nevím, nevyvážená.

nesmírně blízká bolestí *

*

*

*

děkuju*

děkuju*

..krásný, jemný jak pavučina...a vypovídající, ... a ta láska, sympatie, nevímco...by slova mohla léčit snad.,,,***

máš v tej básni veľmi pekné spojenia/obrazy... *

hezký slova