Otrok ?

Otázka je, co se míní tím otroctvím- viz. Gastarbajtr.. :o)

0/5 ten pocit mám poslední dobou taky a dost často. Protože musím taky furt uklízet, vysávat a kdovíco ještě. Samozřejmě že si jako otrok připadám. Ale ve skutečnosti to tak není. Alespoň pokud bych se nezahloubal úplně, protože pak by znamenalo, že otrok jsi vlastně po celý život, když každý den pro nějaký účel vstáváš, pro nějaký účel vlastně někam jdeš atd... Dokonce i v lásce, protože jsi otrokem tomu druhému. Takže jediné řešení by bylo nebýt. Což asi moc nejde, nejsem typ člověka co by si nějak cílevědomě ublížil... Alespoň tedy doufám, že po smrti se dostanu někam kde nebudu muset nic...

Stačila by ta poslední věta...Žádné otroctví není tak směšné..., ta je dobrá, výstižná - jenom...

Áno, posledná veta! Hoci aj tá sa dá spocybniť, veď byť dobrovoľným otrokom lásky je pekné...

Petulka a Naso mi navodili otázku: může vůbec být otrokem ten, kdo se vzdá svobody DOBROVOLNĚ? Já myslím, že ne!

ne, nemůže, to je pak pěknej subík............:-))))))))))))))))))))))

Člověk, který se stane dobrovolně otrokem samozřejmě sám sobě směšný není, snad mu otroctví minutu, hodinu či roky vyhovuje, ale - co potom - nemůže-li se vykoupit? Poslední větu považuji za skvělý citát - ovšem bez spojení s tak "přízemní činností" jako je prach a vysavač