Patníky

*

*

neotřelý výraz, dobrý rytmus a zejména dobrá pointa mi stačí pro tip i výběr, ačkoliv námětů k domýšlení je zde napěchováno víc, než jsem osobně ve svém vnímání poezie schopen akceptovat.

hudebně proniknutvší))) jsem mile překvapen, slova mají váhu, hmotnost, cit

Tady klidně stojím. Jen do mě :-)

aha, ty nestojíš o nic hlubšího :)

Tak čtu to po několikáté a nevim jestli tomu správně rozumím. Ticho není nikdy prázdné, alespoň myslím. Vyznívá mi to jako nějaká vzpomínka nebo noční můra. Jakoby ten vlastní signál nebo zdroj základního tónu už chyběl, ale v těch ozvěnách (alikvótách) pořád působil a vracel myšlenky nebo duši kamsi do minulosti, někam zpátky... Svět v kruzích zní jako bloudění, ale možná není. Jelikož Schönberg (tedy pokud se jedná o toho skladatele) zastával názor, že jen v pevných hranicích lze najít svobodu. Těžko říct, zda-li měl pravdu. Nic nového nazačíná - opět jakoby se všechno pořád jenom opakovalo a vracelo. A ty horizonty já nevím, horizonty událostí jsou plochy časoprostoru, kam nedosáhne světlo ne? Jako bys byl na okraji černé díry a viděl obě její části zárověň - světlo i tmu, jako naději a bezmoc nebo život a smrt. Líbí, takže T*!

Báseň se mi velmi líbí, popisuje okamžik "tkvění" v tichu, které se rozeznívá všemi ozvěnami. Ten okamžik jakoby se propojil z přítomnosti do věčnosti. Tak to vnímám. T******* Ale až potom, co mi autor vysvětlil neznámá slova. Proč to vysvětlení nedáš do prologu? Na to tady je! Nevytahuj se! ;-)

Taky jsem blbá. Vůbec tomu nerozumím :-(