Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJAK SE DVA NESMRTELNÍ VYDALI NA PÍSMÁCKÉ HUDEBNIČENÍ
Autor
valerinka
Mno ano. Vše to začalo nápadem vydat se do Prahy na Písmácké hudebničení. Nápad jistě zajímavý, ale jak se později ukázalo značně bláznivý.
Dne 14.8.2001 v 4:15 se vydala valerinka na vlak, který ji měl odvézt do stověžaté Prahy. Po cestě na které potkala dva nebezpečně vyhlížející veliký psi, kteří kolem sebe neměli žádného pána, dorazila na vlakové nádraží kde omylem probudila spícího človíčka. Málem usnula taky, protože nespala celou noc, ale její silné podvědomí ji udrželo vzhůru. Když se přiřítil vlak, nastoupila a vydala se vstříc dobrodružství. V Kunčicích n. Labem přistoupil Krel. Tímto byla výprava kompletní. Cesta byla pohodová dokud nevystoupili na Hlavním nádraží. Po rozhovoru Krela s "milou" paní u informací o odjezdu vlaků, se vydali pryč z nádraží, ale trochu se tam zapletli a vyšli na úplně jiném místě než chtěli. Ovšem díky dobrému orientačnímu smyslu dorazili na Václavské náměstí. Znechuceně prošli kolem "mekáče" a šli na Staroměstské náměstí. Měli hromady času a tak se brouzdali postraními uličkami. Čas oběda se však nachýlil a oba nesmrtelní dostali hlad. Chtěli jít na pizzu, ale nenašli vhodné místo a tak se uchýlili ke strašnému kroku. Troufli si dát hamburger z jednoho stánku na Václaváku. Ovšem toto neměli dělat. Objekt, který dostali do rukou byla houska asi pět dní stará, do ní malý kousek vybledlého masa, zelí a kapku kečupu. Pohled úděsný, chuť ještě horší. Ale jelikož měli oba hlad, nějak to do sebe vsoukali, ale po několika okamžicích se pojmutí strava ocitla uvnitř bubínku aniž by někdo věděl jak se ta dostala:-) Tento proces zvracení byl zajímavý. Chudák bubínek se prohýbal pod údery dopadající již rozmělněné stravy. Obličeje lidí byli značně prohnuté, když viděli zvracející valerinku a telefonujícího vysmátého Krela. Krel vše jedinečně komentoval jejich kamarádce na druhém konci telefonního drátu. Ta se zhroutila smíchy a nemohla skoro mluvit, ale nějak to zvládla. Po dokončení telefonátu vynadala valerinka Krelovi, že ji tak pomlouval. Krel se začal smát, což neměl dělat. Začal se dávit posledním kouskem nepoživatelné stravy a také on potřeboval onen bubínek, který mu zachránil život. Poslední kus stravy teda raději vyhodil do koše po které se později vrhl jeden bezdomovec, který to vše z dálky pozoroval.
Po chvíli sedění na lavičce a opalování se rozhodli, že půjdou do internetové kavárny na písmáka. Zasurfovali si.Za každou cenu nechtěli přijít na sraz jako první, ale osud jim nepřál. Neměli co dělat, knihkupectví už prošli a tak se vydali metrem na Florenc. Měli štěstí a nechytil je revizor. Vystoupili z metra a museli se optat na cestu. Po krátkém hledání a vyptávání zvolala valerinka:"Támhle!" a byli v cíli. Restaurace SKANNZEN se našla. Nechtěli přijít jako první, ale stalo se. Zolo byl již na místě a zkoušel akustiku. Dalším příchozím byl expired. Lidé přibývali a zábava se zvětšovala. Hudebníků tam bylo hodně a tak netrvalo dlouho a začalo vystoupení. Jako první vystoupil domácí Zolo. Po něm Kaguáš, papouch, margot, 3lobyte. Bříza dělal doprovod. Samozřejmě, že pořadí už není pravdivé, protože je těžko zapamatovatelné. Nezapomenutelný ovšem je papouch, který to tam rozbalil hlava nehlava. Lidí tam bylo nepočítaně. Písmáci i nepísmáci. Krel s valerinkou dovezli bubínek, který se taky dostal do oběhu, ale nebyl moc slyšet. Lidé přicházeli i odcházeli. Všichni se poznali. Ke konci, tam už zbylo jen pár vytrvalců. Zolo s papouchem hráli na kytary, ale repertoár se moc nelišil. Oba v mírně podnapilém stavu(ovšem kdo nebyl) mlely co jim do úst přišlo. Zajímavá byla rozhodně Zolova historka o zebrách a žirafách, které chodí v noci při úplňku okusovat černý rybíz a kaštany a potom se z nich stávají žibry. Tímto se už pomalu chýlil konec celého srazu. Ve SKANZZENU pomalu zavírali a tak bylo těchto pár vytrvalců vyhozeno ven. Papouch šel okamžitě spát do svého multifunkčního auta a Pája a Zolo se rozhodli ještě někam razit. Nápad jistě dobrý. To by se ovšem Krelovi, valerince, Litochowitzovi a astrálce nechtělo jít spát. Byli závislí na oněch dvouch, kterým se spát nechtělo a tak se stalo, že Krel dostal do ruky klíče od Zolova bytu na Proseku. Zolo houpavým a nejistým krokem odešel za Pájou a xpiredem do baru. A tak se družina čtyř osob vydala vzhůru na Prosek spát instrukcemi. Jediné místo kam se dostali byla Palmovka, z které autobus odjížděl až moc pozdě a tak jeli zase zpátky na Florenc. Zašli za Zolem a Pájou a vyžebrali klíče od jejího bytu. Tímto byla akce shánění klíčů ke spánku ukončena. Všichni čtyři vítězně našli Pájin byt a spokojeně ulehli. Spali by až do rána, kdyby se za pět minut později neozvalo zazvonění Krelova debilního paegase. Zolo, Pája a expired chtěli jít spát. Klíče jim byli hozeny a vše bylo skoro v pořádku až...na vyděšení Páji, že čtyři osoby spí v bytě její sousedky, devadesátileté paní. A tak se naštvané osoby zvedli a znechuceně odešli do jiné místnosti, do Pájina skladiště a tam ulehli a doufali. Chvíli se ještě přehazovali o kočku,jejíž delší pobyt v této místnosti byl jasně cítit. Vše se nakonec vyřídilo a všichni šli spát. Ráno byla valerinka vzbuzena odcházejícími- Litochowitz a astrálka. Nějak se probrala a po chvilince šli hrát s Krelem Kris-Kros. Po ránu se ovšem valerince nechtělo přemýšlet a tak nechala Krela vyhrát. Mezitím se probudila Pája a sem tam Zolo. Po dohrání se rozhodli, že vyrazí. Rozloučili se a jeli na Václavské náměstí. Tam se ještě zastavili v knihkupectví, kde si Krel koupil dalšího Topola, slint:-). Poté ještě navštívil bankomat a pak sešli do podzemí na pizzu. Konečně se jí dočkali. Také valerinka alespoň jednou vyhrála- naučila Krela na výborný hruškový džus. Oba se najedli a vydali se nejdříve pro vodu a poté na vlakové nádraží. Zde strávili něco přes dvě hodiny. Potkali tam pána, který tvrdil, že česky lidi jsou póvl a že se za nás stydí, že jsou lepší němci, francouzi a kdoví kdo ještě. Krel mu řekl, že se naopak stydí za takový jako je on a řekl by mu toho i víc, kdyby ho ten pán pustil ke slovu. Z míry Krela vyvedlo, když jeho nesmrtelného označil za patnáctiletého puberťáka. Naštěstí tento pán brzy odešel a tak se Krel a valerinka věnovali dále svému nicnedělání. Ovšem nachýlil se čas jejich odjezdu a tak se vydali na svoje nástupiště. Vlak přijel, oni nastoupili a odjeli zpět do svých Krkonoš za Krakonošem. Cestou se ještě trochu prospali. Tímto skončila výprava dvou nesmrtelných do magické Prahy na Písmácké hudebničení.