Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se3
22. 10. 2008
5
15
1995
Autor
amputace
Trojka je pohádkové číslo.
V potravinách zase zavřeli o něco dříve. Musel jsem ještě koupit dlouhé lano a nabrousit nože. Cestou domů jsem si hvízdal oblíbenou melodii. Šel jsem přímo do sklepa. Rozsvítil jsem a začal brousit. Bylo chladno a venku foukal silný vítr. Zapnul jsem si rádio a naladil stanici, kde hráli ryze tvrdou hudbu. Pravou nohou jsem si podupával do rytmu. Cítil jsem se nadmíru spokojený. Nic mi nechybělo; tedy kromě vepřové konzervy a pár rohlíků.
„Nevíte, kde by mohli mít touhle dobou ještě otevřeno?“ prohodil jsem ke třem svázaným figurám.
Trojka je magické číslo.
„Nevíte…No co se dá dělat, dnes zůstanu o hladu,“ protnul jsem šerý svit lampy úsměvem. Píseň dohrála, následovala série odrhovaček z osmdesátých let.
„Nedáte si něco k pití? Vypadáte tak vysušeně.
Já vím, nevěříte mi, určitě bych vás otrávil.“
Nahnul jsem nožní ostří na světlo a obdivně pozoroval jeho třpyt. Přes všechen ten rozmar jsem zapomněl na nůžky, na neodlučitelnou součást své výbavy.
„Abych se přiznal, nevzpomínám si, kdy přesně jsem s tím začal. Stala se z toho taková malá tradice.
Ustřihávat lidem vlasy před tím, než zemřou, je jistým způsobem příjemně povyšující.“
Trojka je číslo plné sebechvály.
Otřel jsem si z rukou krev a posadil se za stůl. Zrovna jsem měl rozečtený román Pravidla moštárny. Natáhl jsem se, abych mohl zesílit hudbu. Jen se opřít o pevný základ a bezduše relaxovat, takový má život být.
Trojka se tváří důležitě.
V potravinách zase zavřeli o něco dříve. Musel jsem ještě koupit dlouhé lano a nabrousit nože. Cestou domů jsem si hvízdal oblíbenou melodii. Šel jsem přímo do sklepa. Rozsvítil jsem a začal brousit. Bylo chladno a venku foukal silný vítr. Zapnul jsem si rádio a naladil stanici, kde hráli ryze tvrdou hudbu. Pravou nohou jsem si podupával do rytmu. Cítil jsem se nadmíru spokojený. Nic mi nechybělo; tedy kromě vepřové konzervy a pár rohlíků.
„Nevíte, kde by mohli mít touhle dobou ještě otevřeno?“ prohodil jsem ke třem svázaným figurám.
Trojka je magické číslo.
„Nevíte…No co se dá dělat, dnes zůstanu o hladu,“ protnul jsem šerý svit lampy úsměvem. Píseň dohrála, následovala série odrhovaček z osmdesátých let.
„Nedáte si něco k pití? Vypadáte tak vysušeně.
Já vím, nevěříte mi, určitě bych vás otrávil.“
Nahnul jsem nožní ostří na světlo a obdivně pozoroval jeho třpyt. Přes všechen ten rozmar jsem zapomněl na nůžky, na neodlučitelnou součást své výbavy.
„Abych se přiznal, nevzpomínám si, kdy přesně jsem s tím začal. Stala se z toho taková malá tradice.
Ustřihávat lidem vlasy před tím, než zemřou, je jistým způsobem příjemně povyšující.“
Trojka je číslo plné sebechvály.
Otřel jsem si z rukou krev a posadil se za stůl. Zrovna jsem měl rozečtený román Pravidla moštárny. Natáhl jsem se, abych mohl zesílit hudbu. Jen se opřít o pevný základ a bezduše relaxovat, takový má život být.
Trojka se tváří důležitě.
15 názorů
pozorovatel
22. 10. 2008pozorovatel
22. 10. 2008
Jednozančně za za zachování Pravidel. V té chvíli jsem se prostě musel pousmát a ta povídka dostala zcela nový rozměr. Slabinu bych viděl ve větě: "Ustřihávat lidem vlasy před tím, než zemřou, je jistým způsobem příjemně povyšující." přijde mi poměrně moc doslovná - ostatně jako celý ten monolog. Ale jinak - v intenci miniatury - opravdu fajn, řekl bych, tudíž tip.
No ono je docela logické, že člověka co píše tak dlouhé povídky, fragmenty nebudou příliš zajímat :) Já v Pismáku vidím právě šanci ukázat jakýsi styl a neodvážil bych se, dát sem něco dlouhého, protože je mi jasné, že by to nikdo nečetl :) Tak z toho důvodu vkládám jen podobné útržky. Každopádně moc děkuji za názor
Děkuji za avízo. Mně to přijde poněkud zvláštní. Hra s čísly i podivná zákoutí lidské duše mě pochopitelně přitahují. Snažim se pak přijít na příčiny a odhadovat následky. Tady je pro mě málo textu a nic z toho, co hledám, z něj neumím vyčíst. A tam, kde neumím najít 'důvod' mě samotný sloh okouzlit nedokáže.
Díky Honzyku, jsem rád, že se líbila.
Ještě si dovolím jedno malé avi.
jo.........*
(.................silenost , velmi kultivpos a civilos podana, o to pusobivejsi)---
vindal drámo
22. 10. 2008
Já právě chtěl knihu dojímavou, kdybych zmínil třeba Chladnokrevnost, bylo by to až příliš do daného kontextu padnoucí a nepřekvapivé, což nebyl nebyl záměr.
Ale přiznám se, že zrovna Pravidla moštárny mi vytanuly na mysli jen proto, že zrovna včera dávali v televizi filmovou adaptaci :)