Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNelze se ptát jich...II
Autor
naira
Nelze se ptát jich… II
Odehrávání starého i nového
všedního i smysluplného
někdy je to fajn
když člověk ví
ale na vše
nebude znát
nikdy odpovědi…
Vrátit se tak do neznalosti
znovu pátrat, objevovat
zažít ten strach, stud
první lásky, doteky
zklamání, vrásky
(ne)ukojené vášně
studené pohledy
roztoužení
rozchody
bezesné noci
s touhou umírání
i ty šílené
s myšlenkami k zavraždění
nekonečné minuty
čekání na lásky objetí
a podobně i ty
do klidu samoty
bez chvění a bez dění
s touhou po klidném spánku
s očekáváním
příznivějšího osudového vánku
s myslí otevřenou
co stane se dál
s přísaháním
že neunáhlíme se příště
že nebudeme lpět na čemkoli
jako klíště
že svět bude jen
a jen naše hřiště
že poučili jsme se za ty léta
možná v něčem
vždyť je to jen pouhá věta…
Potácíme se v mnoha stínech
a nesčetně stěn
a nikdo neví
jaký je jeho úděl
a jaký bude příští den…
Jen jedno jisté jest
(což můžeme jen s úsměvem nést…)
že nepromluví ani jedna z tisíce
ani zítra, ani nikdy
natož dnes…
...jsou jen tiše kolem nás
všude a zas a zas
poslouchají nás...
…znamená to však
když do nich mlčky civíme
že můžeme se nad to povznést
a to co ony, my víme?