Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJabloní
27. 10. 2008
9
10
2055
Zožltnuté lístie
v povánku
na zem padá.
Z jabloní,
z hrušiek,
z rodnej - Otca sadu
i lastovičky
dávno sa,
v teplé kraje pobrali.
A teplých lúčov,
vymenili chládne,
kvapky - jesene.
A v duši,
práva z ľavou
hrajú strana boj!
Až pokým,
nevychutná,
duša,
znovu,
snežieniek a jarných kvetov,
krásu pre radosť.
Je ráno - nový deň
a všetko,
v rovnakých sférach
plynie na novo.... !
Celý mesiac,
jeden - dva!
Rok, čo rok..... !
10 názorů
Johann Wolfgang Mária Amadovič
04. 11. 2008
Je to krásné,zase tak půvabně a lehounce jakoby snadné... Ale z podzimu není potřeba mít deprese, není to umírání, je to jen usínání na chvíli odpočinku, aby všechno mohlo s plnou silou po tom zimním spánku na jaře začít řádit. Je mi s tvými verši moc pěkně, protože je z nich cítit, že jejich autor je vnímavý a citlivý člověk. Děkuju.
*t
Johann Wolfgang Mária Amadovič
29. 10. 2008
Já ty tvoje básně mám ráda
dýchá z nich kouzlo
lásečky dítěte
Obejmula T
Včera jsem vhodila malou sbírečku
otec se v ní prochází
Jarmila Moosová Kuřitková
28. 10. 2008
pekné ***
Ja mám jeseň rada a tiež jaro, leto a zima, to sú pre mňa veliké extrémy, ťažko ich snášam.