Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Listospád

03. 11. 2008
3
3
1780
Autor
Levi

„Teď mi volala cera a povidá, že jim už před barákem začlo padat listí, vole“ řekl Mirek a zastrčil si telefon zpátky do kapsy. Pokynul pro ještě jednou.

„No vidiš, ty vole, zas budou ulice plný těch tlejících mrdek“ odvětil Fanda.

„Nebuď tak neurvalej, debile“ pokáral ho Standa. „Já mám náhodou podzim rád.“

„Ale fakt jenom náhodou, viď.“

„Co se ti na něm nelíbí, dyť je to krásný, jak to listí hraje barvama“ bránil se Standa.

„Nejde mi vo listí, de mi vo celou přírodu. Co pro mě udělala? Já ti vodpovim: hovno. Velký hovno, tak mně je po ní taky hovno“ rozetnul to Fanda.

„Dybys vole tady furt neseděl a vylez vobčas na vzduch, tak by ses divil, jak je to krásný. Jenže ty se ven dostaneš, jenom dyž je ti blbě z piva, bo neumíš ani chlastat, vole.“

„Vole, jsem ti řikal, že to bylo tim hermelínem, jak mi nesed. Byl ňákej přezrálej, nebo co. Mi povidej vo chlastání, leješ tady do sebe krakonošovo sperma a ještě kážeš, ty hovado jedno. Jo, vole, kážeš nám tady jak vole feldkurát Katz, ale sedíš tady taky furt. Se podivej, z tý tvý tlustý prdele už je tady vysezelej hotovej kráter“ šil do Standy Fanda.

„Kluci, nechte toho, nesou nám čerstvý“ snažil se je uklidnit Mirek, ale oni jej nedbali.

„Tak asi co mám dělat, vole. Přes den vole brousim v ČKD, už ani flašku tam dneska člověk neprotáhne, pak doma stará a haranti. Přídu a už křičí, z tebe to táhne, vohřej si párek, vem děti na Hurvínka… mám to vole zapotřebí, todle všechno?“

„Tak si pak tady ale vole nehraj na nějakýho přírodního muže, vole.“

„Kurva a co mám dělat? To se to chodí vole na romantický procházky parkem mladejm párečkům, kerý maj všecko jak z pohádky. Myslíš, že sem to nikdy nezažil? Vole, dvacet let zpátky, to sem taky klátil baby v parku, ale dneska už co? Nasrat na mě, holky se mi smějou, dyž se na ně usměju, jedna mi dokonce nastříkala slzákem do ksichtu. Depak, dneska už je jiná doba, pěkně zkurvená. Bych se vole nedivil, dyby nosily ty holky dneska na pipce ňákou elektrickou past. Nesou se jak královny, ale píchání už jim asi nic neřiká“ mínil Standa.

„No to máš vole jasný, si vem, jak dneska žijou. Máš vole internet, televizi, furt na nějaký koncerty trajdaj, kde by se to taky měly naučit?“

Mirek chtěl říct, že je to všechno na hovno, ale už měli na stole zánovní piva s čepicí, tak se do nich mlčky pustili.

 


3 názory

Super. Poezie autentického života. Nemá chybu.


dobře naposlouchaná přímá řeč a nejen to - celý to baví* a ti chlápci jsou sympaťáci :))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru