Povzdech z temna

Ty víš
že v místech těch
vždy umírají ptáci
a tak to je a bude
asi napořád
neboť se sny
za obzorem ztrácí
těm kteří čekají
než se rozplynou.

Je jedno kdy
a v kterou roční dobu
se peří větrem rozfouká
setřeš si slzy
a vypiješ je s čajem
vždyť jedno je
kdo se kolem
ve tmě potlouká

svojí chůzí
kulhavého ďábla
který věřil
že očaruje duši tvou

teď ví že svítá
v místech
kde umírají ptáci
a tak to je a bude
asi napořád
neboť slzy
se v očích tvých dnes ztrácí
a doznívají
písní ztracenou.