Slzy nenávisti

Venku padá sníh,
andělé pláčí.
to nenávist si v slzách mých,
své nohy máčí.

S láskou si ruce podává,
s mými city si zahrává.

Jednou tě mám ráda,
pak tě nenávidím.
Hřeji si na prsou zrádného hada,
tvou podobu má.

Ty však nenávist v očích mých nevidíš,
pláč mého srdce neslyšíš.
Mou touhu po tvé lásce nevnímáš,
svou lhostejnost ke mně zastíráš.

Nemůžu již dále snášet,
že mne stále přehlížíš.
Neumíš světlo do mé duše vnášet,
to dobré na mě neuzříš.

Teď držíš mne v náručí,
však pozdě je vzít vše zpět.
Otevírám oči,
naposledy vidím svět.

Vidím tvou smutnou tvář,
vidím, že strach o mě máš.

Z mé svíce ubývá,
mé světélko zhasíná.

Konečně umírám,
temnoty mě hatí.
Jen jednoho lituji.
Proč neměl jsi mě rád…
                                      tati?