Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kdy konečně...

18. 11. 2008
1
3
750
Autor
Milan.Miló

109.

 

Kdy konečně...

 

Mé vzpomínky jsou nabyté frekvencemi

ty co vlní se v mém mozku jako hadi.

Vyzařují do éteru kolem mého těla

to je mé libido, které jsi miláčku

vždy měla tak moc ráda,

které jsi tak moc chtěla.

Touha má volá k zoufání kde tě mám

mě mé svědomí stále prohání.

Nenacházím vůbec klidu

miláčku kdy strhneš tu černou plentu.

Plentu plnou klamu, kdy konečně

tě do svých rukou vezmu.

Kdy konečně ti pusu dlouhou dám

a do Tvých hlubokých očí se já zadívám.

Kdy vezmu tě zas v objetí.

Kdy konečně ten plamen mezi námi zase proletí.

 

 

 

 

Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených

3 názory

wišně
19. 11. 2008
Dát tip
díky :) poslechnu...
Milan.Miló
19. 11. 2008
Dát tip
Moc dík za kritiku já vím to vytečkování je to hrůza.A člověk pak jen musí si domýšlet. a co znamená tohle? jsem už unavená a mozek mi nepracuje....Odpověď na toto zní chce si to akutně odpočinout vysadit a relaxovat.
wišně
18. 11. 2008
Dát tip
vzpomínky pěkné, ale když už se to hezky rýmuje, tak to tam tak nechej, ať se to dobře čte...jo a přeju, aby to bylo co nejdřív... a co znamená tohle? jsem už unavená a mozek mi nepracuje.... "Touha má volá k zoufání kde tě mám mě mé svědomí stále prohání."
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru